„V katastru nemovitostí evidujeme 42 tisíc duplicitních zápisů vlastnictví. Tento stav nemá nikdo v Evropě. Každá duplicita má svůj vlastní příběh, proč vznikla,“ upozornila na semináři v Praze vedoucí Kanceláře úřadu Katastrálního úřadu pro hl. město Praha Daniela Šustrová.

Katastr nemovitostí však není soudem, a tak v těchto případech u nemovitosti uvádí tzv. duplicitní vlastnictví do doby, než se věc jednou rozlouskne u soudu.
Jediné řešení patové situace je určovací žaloba.

Je jen otázkou času, kdo a kdy ji podá, takže duplicitní vlastnictví mnohých parcel a pozemků trvá a může trvat léta.

Někdy je lepší být žalovaným 

„Záleží, který z duplicitních vlastníků to nevydrží. Někdy je ale lepší nežalovat, tedy nebýt iniciativní, ale hájit své zájmy v pozici žalovaného. Žalovat duplicitu vlastnictví nemovitosti můžete totiž jedině tehdy, když máte opravdu jasné, neprůstřelné nabývací tituly,“ konstatovala Šustrová. Jinak je podle ní lepší vyčkat.

„Když totiž u soudu neunesete důkazní břemeno coby žalobce, soud to zamítne a katastr zapíše, že žalobce je vymazán a vlastníkem zůstal pouze žalovaný,“ vysvětlila Šustrová.

Přiložila i jeden konkrétní ilustrativní příklad, který se týkal pozemků o celkové výměře přes 700 m2 na Pražském hradě. Jako jejich vlastník byl v roce 1963 úředně zapsán stát. Tento stav v roce 1993 převzal i dnešní katastr.

Bitva o Hrad: Stát versus Špačková 

Jenže do Česka se vrátila emigrantka Eva Špačková původně z Prahy-Libně a o tyto pozemky se přihlásila v rámci dědického řízení. „Požádala o projednání dědictví. Notář však dědictví projednal pouze na základě jejího tvrzení, aniž se podíval do katastru. Najednou měla paní Špačková v ruce pravomocné usnesení,“ vzpomíná Šustrová.

Rozhodnutí notáře přitom bylo pro katastrální úřad závazné, proto od roku 2008 byli vedeni jako vlastníci zmíněných pozemků na Hradě jak stát, tak paní Špačková.

„Náš úřad byl rozhodnutím tohoto notáře vázán. Neměli jsme ale pravomoc rozhodnout, zda je vlastníkem stát nebo paní Špačková. A tak jsme museli zapsat tzv. duplicitní vlastnictví,“ upřesnila Šustrová.

Paní Špačková nechtěla ustoupit a nadále trvala na vlastnictví. „Určovací žalobu k soudu v tomto případě podal stát. Soud rozhodl, že vlastníkem je stát a paní Špačková se jím neměla stát,“ uzavřela Šustrová. Následně ji mohl katastr vymazat a duplicitní vlastnictví odstranit.