Střední i vysoké školy nabízejí svým studentům mnoho možností, jak si zlepšit jazykové dovednosti a zároveň poznat kulturu, zvyky a život v jiné zemi. Většina z nich je koordinována Národní agenturou pro evropské vzdělávací programy (NAEP).

Erasmus podpořil již přes tři milióny studentů

Nejznámějším programem Evropské unie podporujícím zahraniční mobilitu vysokoškolských studentů a spolupráci v Evropě je studijní program Erasmus. Za 26 let své existence vyslal na zkušenou do zahraničí přes tři milióny studentů. Podle statistik Evropské komise vycestovalo v akademickém roce 2011/2012 za studiem či na pracovní stáž rekordních 250 tisíc studentů, z toho přes sedm tisíc Čechů.

Do programu Erasmus je zapojeno 33 států. Nejoblíbenějšími destinacemi jsou Španělsko, FrancieNěmecko, kam vyjelo za studiem kolem 30 až 40 tisíc studentů. Čeští studenti mají největší zájem o studium v Německu. Z více než sedmi tisíc žadatelů jich tam zamířila zhruba tisícovka. Mladé Čechy také hodně přitahuje Francie a Španělsko. Do každé z těchto zemí se vydalo studovat dalších zhruba 800 studentů.

Měsíční stipendium: od pěti do 17 tisíc korun

Finanční podporu na studijní pobyty v rámci programu Erasmus získávají studenti hlavně z fondu Evropské unie. Druhým zdrojem je takzvané dofinancování, které je ovšem dostupné pouze studentům veřejných vysokých škol. Jedná se o peníze státního fondu České republiky přidělované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.

Stipendium, které jsem dostal, pokrylo mé náklady zhruba z 80 procentstudent Adam

Výše stipendia je pro každou zemi jiná. Řádově se měsíční příspěvek programu Erasmus pohybuje v rozmezí mezi 200 až 600 eury (zhruba 5,5 tisíce až 16,5 tisíce korun). Stipendium je určeno k pokrytí části dodatečných nákladů spojených s výjezdem a pobytem v zahraničí.

Pouze stipendium na pokrytí nákladů nestačí

Ovšem zkušenosti studentů ukazují, že stipendium obvykle vystačí na základní výdaje, zbytek musí pokrýt ze svého. Například do Norska, kam za studiem zamířila Marika, studentka Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, je paušální měsíční stipendium stanoveno na 571 eur (zhruba 15,5 tisíce korun). Na jeden semestr tak studenti dostanou kolem 60 tisíc korun.

Severské země jsou pro české studenty bezesporu atraktivními destinacemi, je o nich ale známo, že patří k nejdražším v Evropě. „Byla jsem na Erasmu v Norsku, konkrétně ve městě Volda. Mé celkové výdaje se pohybovaly kolem 92 tisíc korun, z toho jsem zhruba 50 tisíc korun zaplatila za ubytování, 14 tisíc korun za letenky a zbývající částku jsem investovala do jídla a výletů,” popsala Marika, která tak ze svého doplatila více než 30 tisíc korun.

Nejoblíbenější destinace českých studentů
Německo
Francie
Španělsko

Také Adam, student Vysoké školy obchodní v Praze, který v rámci programu Erasmus studoval na univerzitě v německém Görlitzu, dotoval pobyt i svými úsporami: „Stipendium, které jsem dostal, pokrylo mé náklady zhruba z 80 procent.”

Studovat však můžete i v některé z mimoevropských zemí. Nejdříve si však zjistěte, s jakými univerzitami má vaše škola dohodu o partnerství. Výjezdy mimo Evropu bývají finančně i administrativně náročnější. Své o tom ví Tereza, absolventka Vysoké školy ekonomické, která využila možnosti strávit semestr v Kalifornii.

„Na zahraniční pobyt mi škola přispěla ze stipendijního fondu. Celkově jsem dostala asi 70 tisíc korun, což pokrylo mou finanční spotřebu zhruba ze 40 procent. Zbytek mi dali rodiče a použila jsem i své úspory. Největšími položkami byla letenka, studentské vízum a pojištění. Za ubytování jsem měsíčně utratila okolo 750 dolarů, někteří spolužáci bydleli ještě dráž.“

Kvůli pár měsícům nemusíte mít zahraniční účet

I při dlouhodobějším pobytu v zahraničí vystačíte s účtem v české bance. Platební karty a internetové bankovnictví hranice neznají. Takovou zkušenost udělala i Tereza v USA: „Účet u americké banky jsem si nezřizovala, na těch pět měsíců to nemělo smysl. V USA můžete platit kartou skoro všude, takže hotovost jsem potřebovala minimálně.“

Podobné zkušenosti získala i Marika v Norsku či Adam v Německu. „Český účet fungoval v zahraničí bezproblémově. Z bankomatu jsem moc nevybírala, většinu věcí jsem platila přímo kartou, což v Norsku nebyl vůbec problém,“ zmínila Marika.

„Stipendium mi chodilo průběžně na můj účet, který mám zřízený u české banky. Téměř vše se dalo platit kartou, a když bylo občas potřeba, vybral jsem si hotovost v bankomatu. Ke svému studentskému účtu jsem to měl v rámci paušálu bez poplatků,“ uvedl Adam, student univerzity v německém Görlitzu.