Do komplikované životní i finanční situace se po rozvodu dostala i devětačtyřicetiletá Pavla, která se se svým příběhem svěřila redakci Práva. S manželem se rozvedla po 25 letech společného života.

Rozvodové řízení proběhlo celkem hladce, manželé se poměrně rychle dohodli na vypořádání majetku, jehož podstatou byl rodinný dům a automobil. Pavla mohla díky dědictví po rodičích manžela vyplatit ze společného jmění. Zůstal jí dům, na který dál splácí hypotéku. Manžel společnou domácnost opustil s automobilem a sumou peněz odpovídající polovině splacené nemovitosti.

Nákupy jako únik od reality

Pavla se v nové životní situaci těžko orientovala, rozvodem u ní začalo komplikované  období, kdy musela čelit jak psychickému vypětí, tak nečekaným finančním výdajům. Navíc se její duševní rozpoložení podepsalo i na výkonech v práci a Pavla dostala výpověď.

O údržbu a opravy domu, stejně tak o veškeré náklady se dřív ze společného účtu staral manžel

Neúspěchy řešila únikem v podobě nárazových a nepromyšlených nákupů, a přestože věděla, že by měla po ztrátě zaměstnání své výdaje více hlídat, stres a psychické problémy ji hnaly do obchodních domů.

Myslela si, že je schopná ukočírovat své výdaje, i když o nich nemá důkladný přehled. Kupovala předměty, které by za jiných okolností ani neměla potřebu tak často pořizovat. Někdy si udělala radost pěknou halenkou, jindy zase kosmetikou nebo dekorativní drobností.

Pavla nebyla během manželství zvyklá zajišťovat kompletně chod domácnosti a postrádala přehled o pravidelných výdajích. „O údržbu a opravy domu, stejně tak o veškeré náklady se ze společného účtu staral manžel. Na mně pak byla starost o domácnost a zahradu a také výchova dcer,” popsala Právu Pavla. Navíc byla vždy zvyklá žít ze dne na den, nedávala si žádné peníze stranou a ani nekontrolovala své domácí finance pomocí systematického zapisování příjmů a výdajů.

Dluh 300 tisíc korun

Ženu nakonec nevědomost a „terapie nákupy“ dovedly k zadlužení ve výši tři sta tisíc korun. Kvůli nekontrolovaným výdajům jí nezbývalo dost financí na úhradu povinných nákladů. A jako mnozí lidé před ní i ona se snažila vyrazit klín klínem a kvůli splacení svých dluhů se zadlužovala čím dál víc.

Neměla přehled o svých financích a podcenila, co všechno může spadat do povinných výdajů

„Obrovskou chybou, se kterou se u klientů setkáváme, je snaha splatit úvěr jinou půjčkou. Tím se roztáčí dluhová spirála, ze které se jen těžko uniká. Jednoduché řešení nemusí být vždy to nejlepší,” doplnila pro Právo Veronika Kuřinová ze společnosti Kruk, která spravuje pohledávky finančních ústavů a korporátních zákazníků.

„Každý člověk si musí zodpovědně spočítat příjmy a výdaje, zvážit všechna rizika a svoje možnosti. Je třeba si uvědomit, že mohou nastat různé situace, jejichž důsledky ovlivní nejen jeho vlastní život, ale také život celé rodiny,” dodala Kuřinová.

Žena se musela naučit vést rodinný rozpočet

Pavla patří mezi 42 procent žen ze zhruba 56 tisíc lidí, jejichž dluhy společnost Kruk spravuje. V současné době jí do splacení dluhů zbývá několik posledních měsíců.

„Problém paní Pavly spočíval v tom, že neměla přehled o svých financích a podcenila, co všechno může spadat do povinných výdajů. Tím se bohužel dostala do situace, kdy neměla na konci měsíce na splátky. Pomohli jsme jí zpřehlednit její rozpočet. Přesně jsme vypočítali, jaký je její disponibilní zůstatek, který může každý měsíc využít na zaplacení svých potřeb. Nastavili jsme společně splátkový kalendář tak, aby dokázala splácet a přitom jí zůstala dostatečná rezerva,” uvedla Kuřinová.

Bohužel ve správě rodinných financí má značné rezervy většina českých domácností. Podle průzkumu ING Bank Svět spoření z loňského roku si domácí účetnictví vede jen 34 procent domácností.