„Nejde totiž jen o nějaké nákupy, na což se často ekonomika domácností redukuje,“ řekl Právu ekonom Karel Hlavatý. Rozhodující je, jak a kolik a do čeho rodiny investují – zda do jídla, různých poplatků nebo spíše do svého vzdělání, zvýšení zaměstnatelnosti, do rozvoje svých pracovních schopností, do vlastního podnikání.

„To bezprostředně ovlivní budoucnost i ekonomiku země,“ uvedl. Ekonomika domácností proto nabývá stále většího významu i celosvětově.

Za co utrácíme

Nejvíce české domácnosti dlouhodobě utratí za potraviny a bydlení, téměř polovinu svých běžných výdajů. Kolem 11 procent výdajů tvoří náklady na dopravu. Na vzdělání dáme pouze 0,6 procenta celkových výdajů domácností. To je málo, shodují se experti.

Vliv na to má, že vzdělání je v Česku bezplatné, nepřímé výdaje na udržení dětí na střední či vysoké škole se skrývají právě v položkách jídlo a ostatní výdaje (11 procent výdajů). Sem patří kolejné, pokud je za děti hradí rodiče, různé školní poplatky, poplatky za zkoušky, platby za učebnice.

Nízké ani ne procento z celkových výdajů však dokládá, že zatím ještě v Česku není využito ani doceněno celoživotní (a tedy i často placené) vzdělávání, rozvíjení svých schopností i po absolvování státních, většinou převážně bezplatných škol.
Poměrně nízké jsou i výdaje za rekreaci a kulturu (necelých 10 procent), což dokazuje, že řada Čechů nevěnuje dostatek prostředků pro udržení dobré fyzické i psychické kondice a že většina výdajů směřuje spíše na financování exotické dovolené.

Pro udržení zaměstnání, které je hlavním zdrojem příjmů českých občanů zejména pro generaci ve věku po čtyřiceti letech, je přitom klíčové udržovat si dobrou zdravotní a fyzickou kondici a také si zvyšovat kvalifikaci, doplňovat vzdělání.

Výdaje na zdraví (2,6 % z celkových výdajů) ale v současné době v Česku spíše představují součet různých poplatků, zvýšení cen léků než součet aktivních výdajů pro posílení a zachování zdraví. Jen ty ale mají význam pro ekonomiku rodiny, protože nás zachovávají delší dobu v dobré kondici, v pracovním procesu, schopné podnikat či si jen opatřovat bez vyšších nákladů ovoce a zeleninu z vlastní zahrádky. To se projeví nejen úsporami v domácí ekonomice, ale zpětně i posílením zdravého stravování.

Hlavním zdrojem mzdy a platy

Více než dva bilióny čistého příjmu českých domácností představují mzdy a platy, penze, sociální dávky, příjmy z úroků atd. Jen na penzích se vyplatí přes 20 miliard měsíčně. Na dva státní rozpočty by stačily i peníze, které mají Češi na bankovních účtech. Současně ale mají od bank a dalších finančních institucí půjčeno přes 1,2 biliónu korun.

Pro ekonomiku domácností je rozhodující, aby mzdy a platy rostly rychleji než ceny. Rodinám v opačném případě zůstává stále méně volných peněz.

Jak upozorňují ekonomové, o výzkum ekonomiky domácností, a hlavně o jejich změny nestojí příliš ty společnosti, které potřebují právě co nejvíce peněz z domácích rozpočtů odčerpat za jejich nabízené zboží či služby.

Zájem na tom, aby domácnosti zvýšily svoje investice do vzdělávání, rozvoje zaměstnatelnosti, ale i do drobného podnikání, včetně pěstování zemědělských plodin, ale také do péče o své zdraví a spoření, by měl mít především stát, shodují se ekonomové.