Úročení většiny spotřebitelských úvěrů v Česku se přitom pohybuje nad touto hranicí. Týká se to nejen klasických půjček, ale třeba i kreditních karet a kontokorentů.

Poslanci poslali do dalšího kola návrh hnutí Úsvit, který stanovuje nejvyšší roční procentní sazbu nákladů u těchto úvěrů, takzvanou RPSN. Ta kromě samotného úroku zohledňuje i poplatky a všechny další náklady klienta spojené s půjčkou.

Novelu principiálně podporuje většina koaličních zákonodárců, ve výborech se však na jaře bude pravděpodobně ještě měnit. Pravice ji odmítá s tím, že úrokový strop by některé klienty donutil vyhledávat šedý trh s úvěry, tedy nejhorší lichváře používající nezákonné praktiky. Odkazuje se přitom na stanoviska České bankovní asociace a některých neziskových organizací.

Podle předkladatelů návrhu se však lichva v Česku stala byznysem s lidskou chudobou a jinak ji zastavit není možné. Obětí lichvy se stalo i mnoho lidí, kteří se půjčkou „za každou cenu“ snažili řešit svízelnou životní situaci, například po ztrátě zaměstnání.

„Cílem je omezení lichvy, která bude poprvé zákonem jasně definovaná. Lichva a s ní spojené exekuce vyřazují významnou část obyvatel ČR z ekonomického života. To má přímý dopad na hospodářkou stagnaci naší země,“ řekl Právu jeden z předkladatelů novely Radim Fiala (Úsvit).

Koalice novelu chce, hodlá ji však upravit

Koaliční poslanci normu v zásadě podporují, současně ale avizují, že ji hodlají ve sněmovních výborech upravit. „Přikláněl bych se k tomu nedávat RPSN přímo do zákona. Maximální sazbu by měla každý rok stanovovat vláda svým nařízením,“ řekl Právu poslanec ČSSD Jeroným Tejc.

V návrhu podle něj chybí také omezení často likvidačních sankcí za nesplácení půjček. „I malé půjčky ve výši 10 tisíc korun se kvůli těmto sankcím mohou vyšplhat až na statisíce a s vymáháním, s náklady na právní zastoupení a exekuce jsou pro řadu lidí neřešitelné,“ zdůraznil.

Šizuňkové nabízejí finančně nevzdělaným lidem zdánlivě výhodné půjčky, později je ale vydají do rukou exekutorů. Martin Komárek, poslanec ANO

Novela by měla podle Tejce také zajistit, aby už nebylo možné využívat rozhodčí doložky s přímou vykonatelností, budou-li smlouvy uzavřeny v rozporu se zákonem. Tejc připomněl, že stanovení maximální výše RPSN soc. dem. navrhovala už před pěti lety. Podobné plány ale měli tehdy i lidovci. Ti chtěli prosadit dvacetiprocentní až třicetiprocentní strop pro úroky ze všech typů úvěrů.

Zákonodárci ANO propustili podle poslance tohoto hnutí Martina Komárka novelu do druhého čtení, protože „zákon o spotřebitelském úvěru neodkladnou novelu potřebuje“. „Šizuňkové nabízejí finančně nevzdělaným lidem ve velkém zdánlivě výhodné půjčky, které je ale později vydají do rukou exekutorů, protože úrok je nekřesťanský,“ poznamenal.

Smlouva, která nevyhoví zákonu, by měla být podle něj automaticky zneplatněna a věřitel nejenže by neobdržel úrok, ale byl by ještě potrestán finanční sankcí.

Půjčky by většinou zlevnily

Dopad novely v současném znění by podle expertů ustály jen banky a levnější nebankovní poskytovatelé. „Obě tyto skupiny by však musely zasáhnout do svých produktových nabídek a případně vyřešit i dodatečný náklad volitelného pojištění. Dražší poskytovatelé vzhledem ke svému dlouhodobému cílovému trhu skokově zlevnit nemohou, a tak by to pro ně znamenalo pravděpodobný konec podnikání v ČR,“ upozornil manažer portálu Sfinance.cz Libor Coufal.

Aby se lidé nedostávali do problémů i po přijetí novely, bude podle odborníků zapotřebí zpřísnit i kontrolu šedé zóny poskytovatelů půjček. „Předpokládám také, že společnosti se budou snažit účtovat různé dodatečné poplatky, které se do RPSN nebudou zahrnovat, případně jiné ‚tvůrčí‘ způsoby obcházení daných podmínek,“ je přesvědčen Coufal.

„V případě zavedení takového opatření finanční instituce zpravidla reagují tak, že sice sníží RPSN na požadovanou hranici, ale o to více zvednou poplatky, které do RPSN zahrnuté nejsou, tedy např. penále z prodlení nebo poplatky za upomínky,“ potvrdil mluvčí společnosti Provident Financial Ondřej Holoubek.

Rizik je hned několik

Finanční instituce se podle něj budou případně bránit tak, že přestanou půjčovat méně bonitním klientům, protože to pro ně bude příliš rizikové.

„Zisk v podobě omezeného úroku bude příliš malý na to, aby vyrovnal zvýšené riziko. Jediným důsledkem takového opatření bude, že lidé si půjdou půjčit k nelegálním lichvářům, kteří jim půjčí za vysokou cenu a pod hrozbou drastických sankcí,“ domnívá se Holoubek. Právě takové sankce za nesplácení úvěrů teď však chce většina poslanců výrazně omezit.

Slovenská vláda podle Holoubka nedávno schválila návrh zákona na ochranu spotřebitele, který počítá s licencováním finančních institucí tak, aby se pročistil trh a zamezilo se podnikání firem ze šedé zóny. „Takový návrh bychom přivítali i zde v Česku,“ dodal Holoubek.

Prokázat lichvu je obtížné

Za lichvu se považuje nepřiměřený zisk poskytovatele půjčky, který ho má díky přemrštěným úrokům a podvodně narafičeným sankcím. V Česku dnes není problém narazit na půjčky s obrovskými úroky, třeba i v řádu stovek procent za každý den.

Podle zákona je lichva trestný čin, jehož se dopustí ten, kdo vědomě zneužije rozumové slabosti, tísně, nezkušenosti, lehkomyslnosti nebo rozrušení žadatele o půjčku. Ačkoliv je nezákonná, zákon přesně nestanoví, jaká konkrétní výše půjčky a úroků může už být za lichvu označena.

Přes několik judikátů Nejvyššího soudu je tak stále velmi obtížné lichvu u soudu prokázat. Za první republiky naplňoval úrok nad 12 procent ročně definici trestného činu lichvy s hrozbou vězení. České soudy odsoudí za lichvu, pokud se k tomu vůbec odhodlají, až když úroky z úvěru dosahují 60 až 70 procent.