Jde zejména o studenty, mladé lidi bez zaměstnání a důchodce. „Běžné účty nemají v ČR převážně ti, kteří je de facto k ničemu nepotřebují – tedy nepotřebují ze svého zdroje příjmu peníze bezhotovostně přijímat ani s nimi jakkoli dále touto formou nakládat,“ sdělil Právu manažer portálu Sfinance.cz Martin Špaček.

V Česku jde hlavně o studenty, mladé lidi bez zaměstnání a důchodce.

U mladších lidí jde podle něj zpravidla o ty, kteří ještě žádné vlastní příjmy nemají nebo jim zaměstnavatel vyplácí hotovost. Zákon ho v tomto ohledu nijak nelimituje. Nejčastěji se mzda v hotovosti proti podpisu vyplácí ve stavebnictví, v lesnictví či v nejrůznějších malých provozovnách. „Někdy také lidem postačí jeden účet v rámci rodiny,“ dodal Špaček.

V EU lidí bez účtu přibývá, banky se bojí

Bankovní služby ve většině rozvinutých zemí nahradily peníze uschované pod matrací nebo rodinné úspory ukryté v krabici od bot. Přijímání plateb, nákupy kartou, ukládání peněz na účet, výběr hotovosti, placení účtů přes internetové bankovnictví či na pobočce je každodenní realitou i pro většinu dospělých Čechů.

Odborníci ale upozorňují, že ve světě přibývá lidí, kteří do tohoto modelu nedokážou nebo nechtějí zapadnout. V rozvojových zemích je přitom problémem nejen chudoba, ale také velké vzdálenosti do nejbližší banky či náročná administrativa.

V celé EU nemá podle odhadů bankovní účet až 58 miliónů lidí, přičemž mnoho z nich jsou imigranti. „Populace bez bankovního účtu v Evropě stále roste. Banky se bojí rizika nesolventních zákazníků, jejich kritéria jsou stále náročnější a služby méně a méně dostupné,“ uvedl ředitel české pobočky systému mezinárodních převodů peněz MoneyPolo Nikolay Rozhok.

Tento problém už začala řešit i Evropská komise. Podle nové směrnice by od roku 2016 měl mít základní účet u banky i bezdomovec. Jestli to ale zvýší podíl lidí zapojených do bankovních služeb, není podle expertů jisté.

Podle průzkumu GfK bankovní služby stále nevyužívá více než 12 procent Čechů a Slováků starších patnácti let. Nejvíce lidí bez bankovního účtu v EU žije v Rumunsku a Bulharsku (kolem 50 procent).

Důvodů, proč řada lidí stále nemá bankovní účet, je podle Rozhoka několik. „Jsou to například lidé, kteří pracují na zakázky nebo sezónně, a nemají tak stálý příjem, lidé, kteří nejsou zcela finančně vzdělaní, cizinci nebo stále narůstající skupina lidí, kteří bankám zkrátka už nevěří,“ míní Rozhok. Problémem je pak podle něj i související kriminalita.

Představitelům EU se nelíbí nepřehlednost nejrůznějších bankovních poplatků, složitosti a problémy, které čekají zákazníka, jež se rozhodne změnit bankovní instituci. Dostupnost bankovních služeb pak může být v Evropě problém hlavně pro chudé lidi a cizince.

Nová směrnice pomůže i studentům

Právě proto europoslanci koncem roku odsouhlasili návrh nové legislativy, která umožní všem lidem s legálním pobytem v EU otevřít si základní platební účet bez ohledu na místo pobytu, finanční situaci či úvěrovou historii. Žádná banka tak v budoucnu nebude moci odmítnout žádného žadatele o běžný účet, ať už jde o bezdomovce, nebo o obyvatele jiného státu. „Nikdo však nebude nutit například seniory, kteří jsou velmi často zvyklí používat pouze hotovost, otevírat si účet v bance. Jedná se o právo, nikoli povinnost,“ upozornila europoslankyně za ČSSD Olga Sehnalová.

Návrh podle ní uvítají zejména studenti, ale i lidé stěhující se za prací do zahraničí, kteří se dosud potýkali s problémy při otevření bankovního účtu ve své nové hostitelské zemi.

„Banky po nich totiž často vyžadovaly potvrzení o trvalém pobytu a zaměstnanecký poměr v daném státě,“ dodala europoslankyně. Podle návrhu si evropští spotřebitelé budou moci zřídit účet v zemi, ve které sídlí poskytovatel platebních služeb, aniž by zde měli trvalý pobyt.