Majitel domu, realitka nebo správce například vytáhnou údajné nedoplacené částky za energie, staré i více než tři roky, a když je klient odmítne uhradit, nechají si kauce ve výši jednoho až dvou nájmů, složené na počátku smluvního vztahu.

Argumentují, že podmínky byly porušeny, kauce se nevrací a propadá ve prospěch majitele domu. Tak jednoduché to ale není, pokud se nájemník právně brání.

Nájemník se brání

„Měl jsem pronajatý byt na Praze 3 v Ondříčkově ulici za sedmnáct tisíc korun měsíčně. Každý rok mi předložili vyúčtování energií a služeb, které jsem vždy řádně vyrovnal. Po čtyřech letech, kdy jsem jim zaplatil celkem přes 800 tisíc korun bez jediného zpoždění, mi končila smlouva,“ popisuje čtyřicetiletý manažer Jiří N. „Když se blížil termín, vytáhla na mne jejich zástupkyně údajný nedoplatek v celkové výši 55 tisíc korun,“ dodal pro Právo.

Podle něho správcovská organizace poukázala na smlouvu, kde se uvádí, že rozhodující pro řádné ukončení smluvního vztahu je závěrečné vyúčtování, a nebude-li vyrovnáno, sedmnáctitisícová kauce se klientovi nevrátí.

„Vyhrožovali mi vymáháním. Proč mi ale ty částky, pokud skutečně vznikly, za každý rok nepředložili v ročních vyúčtováních? Tvrdili, že mi posílali upozornění. O ničem nevím, a tak jsem namítl, ať mi ukážou doklad o tom, že tyto údajné upomínky odeslali. Poté to zahráli do ztracena s tím, že to předají právníkům. Kauci mi nevrátili a mně se kvůli tomu soudit nechce,“ dodal Jiří.

Promlčecí lhůty

„Je to nestandardní postup ze strany správce. I kdyby smlouva povinnost k zaplacení dodatečných částek obsahovala, tak čtvrtina tohoto nároku by stejně již byla promlčena,“ reagoval pro Právo konzultant právního projektu Vaše nároky.cz Roman Mikluš.

„Promlčecí lhůta jednotlivých splátek běží samostatně a je tříletá ode dne splatnosti každého nájemného,“ dodal.

„Z ustálené soudní judikatury vyplývá, že je podmínkou, aby nájemce uhradil nedoplatky služeb po předložení řádného vyúčtování. Jestliže vyúčtování bylo každý rok řádně předloženo i s výzvou k úhradě nedoplatku a následně pronajímatel požaduje úhradu za služby za čtyři roky zpátky, je určitě namístě, že nájemce bude částečně namítat promlčení,“ potvrdil právník z Poradnaveritele.cz Rostislav Kovář.

Tento případ není jedinou a výjimečnou fintou, jak se majitelé domů a realitky pokoušejí z nájemců dostat peníze navíc. Naopak. Stěžuje si na to čím dál více lidí.

Vyhrožování propadnutím

„Na mne to zkoušejí také, že mi propadne kauce, jenom proto, že si někdo stěžoval na hluk. Ale oficiální stížnost nebo že by u mne něco někdy řešila policie, nic takového není. Hledají si jenom umělé záminky,“ dodává další z klientů bydlící v centru Prahy.

V právních poradnách se to dotazy na zadržované kauce jen hemží. Pronajímatel domu je povinen je vést na speciálním účtu. Nemůže je používat pro běžnou potřebu.

Po skončení nájmu a odstěhování je povinen tyto peníze nájemníkovi vrátit.

„Pokud by došlo ke sporu o vrácení, pak o vrácení rozhoduje soud s tím, že tyto finanční prostředky jsou do doby rozhodnutí soudu zadrženy na speciálním účtu a podle výsledku rozhodnutí jsou potom vyplaceny nájemci, nebo ponechány pronajímateli,“ shrnují v reakci na desítky dotazů týkajících se zadržovaných kaucí právníci ze stránek Bezplatnapravniporadna.cz.