Hlavní obsah

Průlom: Na škodu už nemá doplácet poškozený

Právo, Jiří Hardoš

Někdo vám nabourá auto, zničí stoletou rodinnou památku, zraní vašeho psa, zkazí vám dovolenou, nebo vás vážně zraní? Nový občanský zákoník těmto situacím nezabrání. Pokud se vám však něco z toho stane po prvním lednu, kdy kodex vstoupí v účinnost, měli byste na tom být o dost lépe než nyní.

Foto: Jiří Forman, Novinky

Ilustrační foto

Článek

„Nový občanský zákoník posiluje poškozeného,“ říká advokát a spolutvůrce kodexu František Korbel z advokátní kanceláře Havel, Holásek & Partners.

Změna není formální a nespočívá pouze v tom, že se zdvojnásobí počet paragrafů, které se náhradou újmy zabývají. Ale i v jejich obsahu, tedy v úpravě náhrady škody. A to jak majetkové, tak i tzv. nehmotné újmy.

Dnešní právo totiž, slovy Korbela, nemajetkovou újmu podceňuje a prakticky ji nezohledňuje. S výjimkou zásahů do práva na ochranu osobnosti, například ve formě pomluvy v médiích. Nový občanský zákoník to změní.

„V celé řadě nových situací se začne hradit nehmotná újma. Jde třeba o cenu zvláštní obliby nebo náhradu za ztrátu radosti z dovolené,“ vyjmenovává příklady advokát.

Kodex nadto upraví současnou praxi, podle které přichází za nehmotnou újmu finanční satisfakce na řadu až jako úplně poslední a přednost mívá třeba omluva.

Nový občanský zákoník bude upřednostňovat naopak satisfakci v penězích. A jinak to má být i u hmotné škody.

„Skutečná škoda, kterou lze prokázat znalecky, se dnes nahrazuje v penězích. Nově by se měla hradit především uvedením do původního stavu, což bývá pro poškozeného výhodnější,“ vysvětlil Korbel. Ovšem podotkl, že si poškozený bude moci vybrat i variantu „peníze“.

Vycházet se má z obvyklé ceny věci v době poškození

Pokud vám dnes někdo poničí nebo zničí nějakou věc, zaplatí vám on, případně pojišťovna, částku, která odpovídá ceně opravy. Pokud je ale třeba poškozenou věc nahradit novou, obvykle se přihlíží ke stáří nebo opotřebení. Podle toho se od ceny opravy odečítá příslušná částka, kterou musí doplatit sám vlastník poničené věci.

„Na tom dnes tratí poškozený, který přitom za vznik škody nemůže. To je špatně, je to nespravedlivé. Proto se nově preferuje náhrada hmotné škody uvedením do původního stavu,“ říká Korbel.

Podle nového občanského zákoníku se bude při určení výše škody vycházet z obvyklé ceny věci v době poškození. Zohlední se však i to, co poškozený bude muset „účelně vynaložit“ k obnovení nebo nahrazení funkce věci. To znamená, že pokud bude muset putovat zničená věc do koše a místo ní přijde nová a dražší, rozdíl již nepůjde z kapsy poškozeného.

Příklad: Do Tomášova auta narazil jiný vůz a zcela mu zničil pravé přední dveře. Podle současné právní úpravy pojišťovna Tomášovi škodu na dveřích uhradí. Jelikož jsou však deset let staré, Tomáš dostane kvůli amortizaci jen část sumy, kterou ho budou stát dveře nové.

Podle nového občanského zákoníku by k tomu již dojít nemělo. Cenu nového dílu uhradí ten, kdo nehodu způsobil, případně jeho pojišťovna.

„Jde o spravedlivé řešení, které již v minulosti doporučil Ústavní soud. Poškozený má mít právo, aby mu škůdce (viník) škodu v plném rozsahu odčinil,“ hodnotí Korbel.

Kdo chce škodě zabránit, odpovědný za ni nebude

Snižuje se také odpovědnost za škodu způsobenou tzv. provozní činností. Což je jakýkoli provoz firmy nebo nějakého zařízení, například školy, jejichž účelem je výdělečná činnost.

V současnosti jsou podnikatelé odpovědni za škodu vždy, aniž by na to měla vliv míra úsilí, kterou se snaží vzniku škody zabránit. Výjimkou je pouze situace, když škoda nemá původ v provozu, nebo si ji zavinil sám poškozený. Podle nového občanského zákoníku tomu tak být nemá a rozšiřují se možnosti zproštění odpovědnosti. „Nově se podnikatel zprostí odpovědnosti za škodu tehdy, když prokáže, že vynaložil veškerou péči, kterou lze rozumně požadovat, aby ke vzniku škody nedošlo,“ vysvětlil Korbel.

Příklad: Stavební firma Hloubíme, s.r.o., provádí u cesty výkop. Její pracovníci si řádně obstarají všechny potřebné dokumenty, které potřebují, a informují se o inženýrských sítích. Získané informace nesvědčí o žádném možném problému a bagr tak zaboří svou lžíci do země. Po několika okamžicích ovšem k překvapení všech poškodí telefonní kabel.

V současnosti by provozovatel firmy odpovídal za škodu, byť udělal vše pro to, aby k této situaci nedošlo. Podle nového občanského zákoníku by tomu tak nebylo.

Jiná situace ale bude u tzv. zvlášť nebezpečného provozu, tedy například u chemičky. Její provozovatel bude odpovědný za škodu bez ohledu na to, jakou péči věnoval tomu, aby k ní nedošlo. A odpovídat bude nově i za míru pravděpodobnosti vzniku škody.

Příklad: Poblíž kamenolomu stojí rodinný dům, v jehož zdech se opakovaně objevují trhliny. Nespokojení majitelé nemovitosti jsou přesvědčeni, že praskající zdi mají souvislost s odstřelováním kamene v lomu.

Pokud by se kvůli tomu obrátili na soud v současnosti a souvislost mezi otřesy a prasklinami by nebyla zcela jistá, s žalobou by neuspěli a nedostali by žádné odškodné.

Podle nového občanského zákoníku však bude možné prokázat alespoň určitou míru pravděpodobnosti. Pokud by soud dospěl k závěru, že odstřely kamene přispívají k vzniku trhlin ve zdech alespoň z 60 procent, provozovatel kamenolomu by vlastníkům domu uhradil 60 procent škody.

Kdo špatně poradí, škodu platit bude

Každý odborník a příslušník nějakého stavu, tedy například lékař či automechanik, který někomu v rámci svého oboru poskytne za úplatu špatnou informaci nebo radu, a způsobí tím škodu, ji bude muset také sám nahradit.

To se bude vztahovat na situace, kdy dotyčný ví, že je jím podávaná informace nesprávná, případně to vědět měl, avšak kvůli své nedbalosti si to nezjistil.

Pokud by nešlo o informaci poskytnutou za peníze, hradil by „špatný rádce“ škodu jen v případě, že by svůj protějšek mystifikoval úmyslně.

Příklad: Lukáš stojí před dilematem, zda jít, nebo nejít do soudního sporu. Proto zajde na profesionální konzultaci k advokátovi a zeptá se ho, zda by měl naději na úspěch. Advokát se na Lukáše široce usměje a sdělí mu, že soud žalobě stoprocentně vyhoví.

Kdyby si však zkontroloval judikaturu, zjistil by, že prakticky jistý je naopak neúspěch. Lukášovi kvůli tomu vznikne škoda, minimálně na nákladech řízení zaplatí řádově desítky tisíc korun.

Podle nového občanského zákoníku se bude moci domáhat uhrazení škody na advokátovi, který mu tak „dobře“ poradil.

Jiná situace by nastala, kdyby se Lukáš zeptal na názor u piva svého kamaráda Adama, který nemá právnické vzdělání. Kdyby mu Adam bezelstně vylíčil svůj pohled na věc a Lukáš spor prohrál, odškodné na Adamovi požadovat nemůže. Pokud by ovšem Adam věděl, že Lukáš nemá šanci, a svému příteli by přesto úmyslně poradil opak, za škodu by odpovídal.

Odpovědnost za škodu způsobenou informací nebo radou vychází z principu profesionality. „Nový občanský zákoník rozlišuje v právním styku běžné osoby a profesionály. Prvním dává větší ochranu, druhým větší odpovědnost,“ upozorňuje Korbel.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám