Hlavní obsah

Česká střední třída roste, provokuje banka studií

Právo, Novinky, Jakub Svoboda, Barbora Buřínská

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Přestože reálná mzda Čechů v minulých letech klesala a znatelně se snížila celková kupní síla obyvatelstva, UniCredit Bank na základě vlastního průzkumu tvrdí, že střední třída v Česku se za uplynulých šest let rozrostla o sedm procent. Toto provokativní tvrzení se ovšem podle oslovených ekonomů a sociologů míjí s realitou.

Foto: Profimedia.cz

Představitelé české střední třídy mají podle banky nejčastěji jedno dítě, do jehož vzdělání investují zhruba 1600 korun měsíčně. Ilustrační snímek

Článek

V současné době má střední třída v Česku podle UniCredit velmi silnou pozici, tvořit ji má 3,5 miliónu osob, tedy 39 procent populace.

Zástupci střední třídy se podle analýzy banky profilují ve věku 30 až 55 let, přičemž čistý příjem jejich domácností se pohybuje kolem 35 tisíc korun čistého. Mají z 85 procent středoškolské vzdělání a žijí především ve větších městech nad 20 tisíc obyvatel, i když v posledních 10 letech je patrný trend stěhování i do menších měst a na venkov, nejčastěji do satelitní zástavby.

Lidé ze střední třídy pracují podle poznatků UniCredit především ve službách – v obchodě, v bankách a ve státní správě. Podle bankovní analýzy má jít o skupiny C1 a C2 – nazíráno metodikou sdružení agentur výzkumu trhu ESOMAR. Přes dvě třetiny příslušníků střední třídy žijí v manželství a mají alespoň jedno dítě. Jen devět procent z nich se snaží podnikat.

Číslo o podílu blahobytných středních vrstev v České republice (39 %) je nepochybně nadsazené.
Jan Keller, sociolog

Renomovaní odborníci ale závěry celé analýzy UniCredit strhali a raději se o ní nechtěli bavit ani analytici samotné banky.

„Číslo o podílu blahobytných středních vrstev v České republice (39 %) je nepochybně nadsazené. Výčet profesí a ekonomických aktivit, které jsou uváděny jako typičtí příslušníci C1 a C2, je nevěrohodný. Možná se blíží poměrům v Praze, pro republiku je však příliš nadsazený,“ uvedl například sociolog Jan Keller.

Studie nezohledňuje předluženost rodin

Základní problém je podle něj v klasifikaci domácností podle schématu „ABCDE“, jak to učinila právě banka. „Je to tak problematické stratifikační schéma, že usuzovat na jeho základě na trendy o změně v počtu středních vrstev, ať již nahoru, nebo dolů, je prostě neopodstatněné,“ upozornil sociolog.

Expertům ve studii také chybějí údaje o podílu předlužených domácností. „Ty by mohly podstatně korigovat optimismus autorů tohoto šetření,“ dodal Keller. Podle řady průzkumů většina českých rodin jen stěží vyjde od výplaty k výplatě.

UniCredit Bank ale tvrdí, že přes nedávnou ekonomickou recesi i úsporná opatření bývalé vlády se v Česku životní úroveň mírně zvýšila. Argumentuje mj. i tím, že zatímco před šesti lety mělo vlastní dům 37 procent lidí ze střední třídy, loni to bylo 41 procent. Byt v osobním vlastnictví mají nyní téměř tři z deseti domácností. Životní úroveň řady těchto rodin ale snižují hypotéky a další půjčky, které si kvůli pořízení těchto bytů v minulých letech vzaly.

Banka také vypichuje, že čtyři pětiny středněpříjmových domácností vlastní auto. Roste i počet těch, které mají k dispozici více než jeden automobil (12 procent). Děti ve středněpříjmové domácnosti mají před sebou podle UniCredit Bank velmi dobré vyhlídky. Tyto rodiny prý neváhají do dětí investovat, snaží se jim dopřát „lepší život“.

Roste, ale v Asii

Naprostá většina seriózních světových analýz se však shoduje, že zatímco v USA a v Evropě počet příslušníků střední třídy v posledních letech rychle klesá, v Asii, zejména v Číně a Indii, naopak roste. Podle studie poradenské firmy McKinsey bude v Asii do roku 2020 patřit ke střední třídě 1,7 miliardy lidí, tedy třikrát víc než nyní na Západě.

S definicí střední třídy je dlouhodobě problém. Například podle definice OSN do ní patří každý, kdo si může dovolit utratit denně deset až sto dolarů.

V Americe stáli u zrodu střední třídy dělníci z automobilek v Detroitu, který nedávno zbankrotoval, a ze symbolu dřívější prosperity se pomalu stává město duchů. Henry Ford a jeho souputníci z General Motors a Chrysleru na začátku minulého století garantovali svým zaměstnancům na tu dobu skvělé platy a výhody, jež jim umožnily mít vlastní dům, auto, posílat děti na studia, jezdit na dovolenou a mít prostředky i čas na zábavu.

Takový životní styl si do té doby mohli dopřát jen zámožní. Později se mezi samozřejmé nároky střední třídy dostaly například i dostupnost kvalitní lékařské péče či právo na slušný starobní důchod.

Střední třída má ve většině vyspělých zemí významné postavení. Aniž si to její příslušníci uvědomují, rozhoduje volby, ovlivňuje nákupní trendy či kvalitu služeb.

Profilový představitel střední třídy podle UniCredit Bank

  • Věk: 40 let
  • Stav: ženatý/vdaná
  • Rodina: 1 dítě
  • Vzdělání: středoškolské s maturitou
  • Bydliště: město nad 20 tisíc obyvatel
  • Domácnost: rodinný dům
  • Obor zaměstnání: obchod, bankovnictví, státní správa
  • Čistý příjem domácnosti: 35 tisíc korun měsíčně

Zdroj: UniCredit Bank

Anketa

Považujete se za střední třídu?
ano
33,3 %
ne, jsem na tom líp
5,6 %
ne, jsem na tom hůř
61,1 %
HLASOVÁNÍ SKONČILO: Celkem hlasovalo 11072 čtenářů.

Průzkum UniCredit Bank

  • Realizátor výzkumu: Median
  • Hlavní zdroj informací: výzkum MML-TGI spotřebního a mediálního chování a životního stylu populace
  • Terénní šetření: 9.1.2012 - 9.12.2012, srovnávací analýza s daty MML z roku 2006 (9.1. - 10.12.)
  • Velikost vzorku: 15 008 respondentů (2012), 15 000 respondentů (2006) Další zdroje informací: ČSÚ, Eurostat, OECD, MF ČR, MPSV ČR, MMR ČR, UniCredit Bank

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám