V žalobě argumentovala zákonem o vysokých školách, který stanovuje škole povinnost uvést přímo ve svém statutu výši poplatků za studium na každý akademický rok anebo vzorec či způsob výpočtu, kterým lze zjistit, v jaké výši budou poplatky vyměřeny. V tomto případě se tak ale nestalo.

„Statut žalované Masarykovy univerzity pouze delegoval pravomoc určit výši poplatků za studium na děkany jednotlivých fakult po projednání s fakultním senátem,“ vysvětlila na odborném portálu epravo.cz právnička Iva Sedláčková.

Neměli šanci  ovlivnit jejich výši

„Akademický senát složený ze zástupců pedagogických pracovníků a studentů napříč všemi fakultami ale prakticky neměl možnost ovlivnit výši vybíraných poplatků za studium, ačkoliv jim zákon tuto možnost přiznává,“ dodala Sedláčková.

Na základě předložených argumentů Nejvyšší správní soud rozhodl, že univerzita účtovala studentce poplatky nezákonně.

Masarykova univerzita na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sice okamžitě zareagovala, ale posluchači poukazují na další nejasnosti v jejich účtování.

„Poplatky za prodlouženou dobu studia na Masarykově univerzitě budou stanoveny v nejnižší zákonem určené výši – tedy přibližně čtyři tisíce korun za každých započatých šest měsíců namísto dosavadních 15 až 24 tisíc. Rektor Mikuláš Bek o tom rozhodl se zpětnou účinností od  1. srpna na základě právní analýzy dopadu rozhodnutí soudu,“ sdělila univerzita.

„Mám nárok na snížení poplatku za studium, když mi byl poplatek vyměřen 1. 5. 2013? Poplatek mám spojený se studiem od 1. 5. 2013–31. 10. 2013,“ ptá se studentka Martina Antlová.

„Poplatek se snižoval jen těm, kteří ho měli vyměřený po 1. 8. nebo se před 1. 8. odvolali, ale o jejich odvolání nebylo před 1. 8. rozhodnuto. Jeví se nám to tedy tak, že na snížení nárok nemáte. Nejlíp ale uděláte, když se obrátíte na studijní oddělení na své fakultě,“ radil jí administrátor informačních stránek univerzity.

Týká se to tisíců studentů

Tento pro peněženky studentů významný judikát, že platná výše poplatků musí být konkrétně uvedena přímo ve statutu školy, ale pozornosti většiny z těch, kteří studují jinde než v Brně, unikl.

Sice nemá zpětnou účinnost, „může však pomoci všem, kterým by byly poplatky vyměřeny do budoucna“, upozornila Sedláčková. V účtování poplatků panuje chaos a chybné statuty mohou podle ní mít i další vysoké školy. O přezkum musí studenti požádat do měsíce ode dne doručení rozhodnutí o vyměření poplatků za studium. Na podání správní žaloby je pak lhůta dva měsíce.

Například jen na Univerzitě Karlově v Praze se vybírání poplatků týká desítek tisíc lidí. „Na UK je každoročně podáváno více než 60 tisíc přihlášek ke studiu, u kterých je stanoven poplatek za přijímací řízení. Dále je každý měsíc vyměřováno průměrně více než tisíc poplatků za protahování studia a poplatků za další studium, tj. více než 12 000 ročně,“ uvedl rektor UK Václav Hampl.

UK se diví

Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu označil za překvapivé. „Přichází po čtrnácti letech, během nichž byl stávající způsob stanovování výše poplatků za studium aplikován. Od roku 1999 soudy, včetně senátů Nejvyššího správního soudu, přezkoumávaly desítky poplatkových případů a nikdy způsob stanovování výše poplatků za studium nerozporovaly,“ divil se Hampl.

Potvrdil, že UK svůj statut pro akademický rok 2013/2014 dá do souladu s rozhodnutím soudu. Bude obsahovat výše poplatků, které byly fakultami na začátku letošního roku vyhlášeny.

Na stránkách univerzitního časopisu Forum pak podrobně vysvětluje, jak to bude s poplatky v přechodném období. Část z nich se nebude mimořádně účtovat vůbec.