To potvrdil i nedávný průzkum agentury Markent, ze kterého vyplývá, že 94 procent dospělých Čechů si uvědomuje, že tužkové baterie obsahují nebezpečné a jedovaté látky. Alespoň jednou ročně ale odevzdala baterie do některé ze sběrných nádob přibližně jen polovina dotázaných. Druhá polovina lidí zatím baterie vůbec neodevzdává a vyhazování do popelnice přímo přiznalo 20 procent respondentů.

Během určité doby se těžké kovy začnou z baterií uvolňovat a představují riziko pro půdu a spodní i povrchové vodyPetr Kratochvíl, ECOBAT

Navíc ani z té „uvědomělejší“ poloviny neodevzdávají do sběrných boxů lidé baterie všechny a pokaždé. Přitom po celé republice existuje síť už více než 17 tisíc sběrných míst a stále se rozšiřuje.

„Sběrná místa jsou v supermarketech, prodejnách elektro, ale už také na úřadech a v dalších veřejných budovách, ve školách či ve sběrných dvorech,“ sdělil Právu Petr Kratochvíl, jednatel neziskové společnosti ECOBAT, která se sběrem a recyklací baterií a akumulátorů zabývá.

Výrobci uvádějící na český trh toto zboží jsou také povinni zajistit jeho zpětný odběr. Vysloužilé baterie lze bezplatně odevzdat i v obchodech, kde jsou součástí trvalé nabídky obchodníka.

Těžké kovy jsou tikající bombou

Baterie do koše a poté do popelnice a na skládku nepatří především proto, že obsahují tzv. těžké kovy.

„Z celkového obsahu těžkých kovů v komunálním odpadu jsou právě baterie zodpovědné za 88 % obsahu rtuti, 85 % kadmia, 67 % niklu a 10 % zinku. Během určité doby se těžké kovy začnou z baterií uvolňovat a představují riziko pro půdu a spodní i povrchové vody,“ uvedl Kratochvíl.

Evropská unie svým členským státům ukládá povinnost dosáhnout minimální účinnosti ve zpětném odběru vysloužilých baterií a akumulátorů. V roce 2010 šlo o 15,6 procenta, v roce 2012 již o 25 procent z objemu baterií, které byly daný rok uvedeny na trh.

„Loni se nám podařilo dosáhnout účinnosti 29 procent, od roku 2016 se ale minimální kvóta zvýší na 45 procent. Bude tedy potřeba ještě širší zapojení obcí i samotných občanů,“ dodal Kratochvíl.

Snaha třídit ochabla

Problémem v ČR ale zdaleka není jen neekologická likvidace baterií. Podle odhadů kolektivního systému REMA končí v komunálním odpadu dvě třetiny elektroodpadu, tedy i zářivky, monitory, počítače, ledničky a další elektrospotřebiče.

Třeba úsporné žárovky podle analýzy společnosti EKOLAMP recykluje téměř 100 procent firem, ale zatím jen 40 procent domácností. Na skládkách tak končí 60 procent úsporných žárovek, které zbytečně zamořují okolí.

Nerecyklované úsporné zářivky představují ekologickou zátěž asi 75 kilogramů toxické rtuti ročně. „Pokud by se toto množství dostalo do přírody, mohlo by znečistit vodu v objemu prakticky pěti vodních nádrží Lipno či téměř 238 Máchových jezer,“ upozornil zástupce společnosti EKOLAMP Radoslav Chmela.

Jak na začátku října informoval Český statistický úřad, loni každý Čech vyprodukoval v průměru 308 kilogramů komunálního odpadu, z toho 43 kg vytřídil. Množství odpadků končících v popelnicích tak po několika letech růstu kleslo z 320 kg na osobu v roce 2011. Objem vytříděného odpadu je výrazně vyšší než před deseti lety, v poslední době však stagnuje, uvedli statistici.