Článek
„Padesát pět procent zaměstnavatelů spoléhá při náboru pouze na pravdivost dokumentů předložených uchazečem o zaměstnání,“ uvádí se v její studii.
Když už se zaměstnavatelé nějaké, zpravidla povrchní reference o potenciálním zaměstnanci přece jen rozhodnou získat, většinou se pak spolehnou pouze na kontakty, které žadatel uvedl v životopise, a dál v jeho minulosti nepátrají.
Podle našich zkušeností jsou nepravdivé nebo nepřesné údaje v každém třetím životopisu.
Mnohdy se ale firmám nemusí jejich důvěřivost vyplatit. „Kandidát může pro společnost a její zaměstnance představovat několik druhů rizik. Kromě zaměstnání nekvalifikovaných zaměstnanců a rizika spojená s neodbornou činností zaměstnance se v neposlední řadě jedná o riziko páchání podvodů a zaměstnanecké kriminality ze strany nepoctivých uchazečů,“ řekl Právu ředitel Screening Solutions Petr Moroz.
Lidé si ve svých životopisech podle něj často vymýšlejí a svoje dosavadní působení na trhu práce různě přikrašlují. „Podle našich zkušeností jsou nepravdivé nebo nepřesné údaje v každém třetím životopisu,“ řekl Moroz. Nejčastěji si uchazeči přikrášlují svoji dosavadní praxi, například za co všechno byli v předchozím působišti odpovědní, případně maskují svoje potíže s financemi apod.
Exekucí a osobních bankrotů v posledním roce přibylo. Podle průzkumu ale 90 procent zaměstnavatelů bezdlužnost uchazečů neověřuje. Pochybnosti o svých kontrolních mechanismech při náboru zaměstnanců měla necelá třetina oslovených firem.
Kradou kvůli finančním potížím
Nejběžnějším faktorem provázejícím podvodné jednání zaměstnanců bývá podle psychologů tlak způsobený právě jejich finančními těžkostmi. „Zpravidla také bývá nejhůře odhalitelný, neboť se přímo dotýká jeho soukromého života, o kterém často nemá zaměstnavatel vůbec žádné tušení,“ upozornil Moroz.
V posledních letech se vyskytlo mnoho případů nejrůznějších krádeží a zpronevěry ze strany zaměstnanců. Většinou šlo o vykrádání firemních účtů a pokladen, některé podvody ale byly sofistikovanější. Těžařská firma Czech Coal loni v lednu uvedla, že kvůli podvodům svých zaměstnanců přišla minimálně o 100 miliónů korun. Zaměstnanci prodejního odboru prodávali uhlí dalším obchodníkům záměrně hluboko pod cenou, z čehož měli sami prospěch.
Důkladné prověření si minulosti uchazeče může někdy zabránit nedozírným škodám. Možná i v případě tzv. loupeže století. Tu v prosinci 2007 provedl v Praze zaměstnanec pobočky nejmenované nadnárodní bezpečnostní agentury František Procházka, který z trezoru v kanceláři agentury ukradl více než 564 miliónů korun. Jde o největší sumu peněz, která kdy byla na území Česka v hotovosti ukradena.
Procházka, který je na útěku a podle některých informací pobývá na americkém kontinentě, pracoval před svým nástupem do bezpečnostní agentury ve velké směnárně nedaleko Staroměstského náměstí, kde v roce 2004 někdo ze zaměstnanců jednoho rána otevřel trezory a odvezl odtud třiadvacet miliónů korun.
Mezi podezřelými byl při vyšetřování také Procházka a na základě psychologických posudků provedených po loupeži byl s ním a několika jeho kolegy rozvázán pracovní poměr. Kdyby si jeho budoucí zaměstnavatel tyto informace ověřil, k loupeži století by možná nemuselo vůbec dojít.
Rozmohlo se padělání diplomů
Stále větším problémem je v Česku padělání vysokoškolských diplomů a maturitních vysvědčení, jež pak uchazeči o práci personalistům předkládají. Například středočeská policie před měsícem oznámila, že stíhá šestatřicetiletého muže, který si za jednu padělanou listinu nechal platit od 20 do 80 tisíc korun. Falzifikáty diplomů a vysvědčení padělal minimálně od roku 2008, přičemž sám neoprávněně používal titul inženýr.
Pravost některých vysokoškolských diplomů lze prostřednictvím jejich čísla ověřit od letošního léta na internetu. Masarykova univerzita v Brně spustila celostátní systém, v němž postupně přibývá dat. Škola tak podle mluvčí univerzity Terezy Fojtové reaguje na rostoucí počet případů falzifikátů v posledních letech. „Do projektu se už zapojila řada vysokých škol,“ informovala Právo Fojtová.