A co teď s tím? Jak výhody klientům nenápadně odebrat, ale nenaštvat je? Právní kličkou bývá tzv. tichý souhlas. Pošle se dopis, často zakuklený v reklamních nabídkách, a není-li klient výslovně proti, má se po měsíci za to, že s tím souhlasí, a není třeba jeho podpisu k dodatku pod smlouvu.

Hlasujte pro autora tohoto článku Jindřicha Gintera v boji o cenu čtenářů. Díky vám postupuje.

To se na začátku roku stalo i pětatřicetileté ženě z Prahy, klientce jisté významné banky. Neuvádíme jména, neboť nyní nejde o to pranýřovat jeden případ, ale upozornit na běžný právní princip, o němž mnozí lidé netuší.

Žena má účet v bance deset let, je této instituci opravdu věrná. A s tím měla nárok na nejrůznější drobné výhody v rámci klientského programu. Jednoho dne zjistila, že je nemůže čerpat. Podmínky byly k jejímu překvapení najednou jiné. Na zákaznické lince ji víceméně odbyli. Nechápala.

V záplavě pošty, a především v záplavě marketingových letáků, jež v obálce z banky občas přijdou, bylo ovšem vloženo důležité sdělení, že se podmínky změní.

Taková sdělení banky klientům rovněž píšou do zpráv u účtů v jejich internetovém bankovnictví. Jenže lidé potřebují platit, kontrolovat stav svého účtu, počítat a tyto zprávy mnohdy v celkové informační lavině přehlédnou.

Články Jindřicha Gintera nominované na cenu veřejnosti.

Pokud je ovšem formálně splněna informační povinnost, třeba dopisem, běží lhůta pro tichý souhlas. Ten spočívá v tom, že klient nemusí nové podmínky jít někam potvrdit a podepsat, ale pokud se sám neozve, že s nimi výslovně nesouhlasí, má se po měsíci za to, že automaticky souhlasil.

Žena se v bance důrazně ohradila, že odejde, pokud jí program nevrátí zpět. Banka výhody obnovila. Ne vždy to ale jde tak jednoduše. Problémy lze čekat třeba u levných pojistek, nebo když operátor aktivuje novou službu.