„Dlužníci chodí do občanských poraden s prosbami o pomoc šestkrát více než před pěti lety. Nárůst je rapidní,“ uvedla v rámci semináře na filozofické fakultě v Praze Kristýna Krušinská z bezplatné občanské poradny Remedium.

Jen do této poradny přijde na deset lidí denně. „Situaci se už snaží řešit nejen přímo dlužníci, ale také jejich spoludlužníci, respektive ručitelé a příbuzní, kteří půjčili peníze známému nebo někomu v rodině a nedostali je zpět,“ dodala.

Za loňský rok se snažila poradna pomoci šesti stovkám dlužníků.

Dlužníci si často myslí, že oddlužení je jediný a všespasitelný způsob, což se ne vždy podaří.

Lidé se podle ní stále málo orientují v exekučním procesu – od soudního rozsudku až po to, kdy exekutor vstupuje do bytů a za jakých podmínek. „Dlužníci se velmi často neorientují, v jaké fázi exekuce se nacházejí, a exekutora doma očekávají často už do 48 hodin od obdržení rozhodnutí soudu o exekuci. Přitom proces bývá delší. Hodně se také ptají na to, co jim exekutor nesmí vzít a musí ponechat,“ dodala Krušinská.

V zásadě je to dvojnásobek ustanoveného životního minima, co se peněz týče, a pak věci bezprostředně nutné pro přežití. Takže například soustružníkovi by neměl exekutor sebrat soustruh, ale třeba zedníkovi, pokud ho má doma, už ho vzít může.

Osobní bankrot? Stovky zklamání

„Dlužníci si často myslí, že oddlužení (tzv. osobní bankrot schvalovaný soudem, kdy může odpustit až 70 procent dluhů – pozn. red.) je jediný a všespasitelný způsob, což se ne vždy podaří,“ upozornila Petra Skuhrová z občanské poradny. To potvrzují každý měsíc stovky žádostí, které soudy zamítnou.

Jenže na zoufalství dlužníků parazitují tzv. oddlužovací agentury nebo různé tzv. záchranné kruhy nabízející, že zprostředkují osobní bankrot nebo jiné půjčky.

V podstatě to bývají jen dobře zakuklení lichváři, kteří cílí na lidi v bezvýchodné situaci, jimž ještě zbývá třeba auto nebo byt.

Oddlužovací agentury často slibují, že za poplatky zprostředkují dohody s věřiteli. „Měli jsme případ, kdy taková oddlužovací agentura slíbila paní, že vše vyřeší, inkasovala od ní peníze, ale ty už dál věřiteli neposílala. Částky si nechávala pro vlastní potřebu, a ženu tak dostala do výrazně horší situace,“ dodala Skuhrová.

„Dobrý záměr oddlužovacích agentur ze zahraničí se u nás zvrtl ve zlatokopectví,“ konstatoval Vladimír Vachel z Asociace inkasních agentur.