Mnozí zaměstnanci nevědí, že když také včas podají insolvenční návrh, mohou dostat alespoň tři dlužné platy. Na jednu stranu se z nich kvůli štosům složenek, které kvůli chybějící mzdě nemají z čeho zaplatit, stávají dlužníci, ale zároveň jsou také v pozici věřitelů. Mohou totiž firmu zažalovat, a poslat na ni tak exekutory, dokud v ní ještě zbývá nějaký majetek.

„Je-li zřejmé, že se firma potápí, nejméně dva zaměstnanci by za sebe měli podat insolvenční návrh. Tím trápení firmy buď skončí, anebo návrhem přinutí zaměstnavatele, aby insolvenci odvrátil tím, že zaplatí. Podat návrh není problém. Patřičný formulář je k dispozici na úřadech práce,“ řekl Právu advokát František Koranda, specializující se na případy „obyčejných“ lidí.

Jestliže na podnik insolvenční návrh podal již někdo jiný, což lze zjistit v insolvenčním rejstříku, tak se zaměstnanci musí k návrhu přihlásit nejpozději do pěti měsíců.

„Zaměstnanec ale může do insolvence přihlásit jen tři platy. V průběhu insolvenčního řízení jsou však mzdy zaměstnanců na prvém místě k uspokojení,“ upřesnil Koranda.

Lidé si často myslí, že právní pomoc je bude stát víc, než činí dlužná mzda, i když to tak většinou není.advokát František Koranda

Je-li už insolvence podaná, mohou podle něho zaměstnanci úřad práce požádat o vyplacení těch tří platů. „To je asi tak všechno, čeho může zaměstnanec v rámci insolvenčního řízení dosáhnout. Pak nezbývá, než si hledat nové zaměstnání,“ konstatoval Koranda.

Další možností je žaloba. „Mzdu lze vymáhat i exekučně. V poradnách se s těmito dotazy zaměstnanců setkáváme pravidelně,“ potvrdila Právu Petra Báčová z Exekutorské komory.

Je třeba si včas najmout právníka, jenž má zkušenosti s insolvencemi, aby mu soud nesmetl žalobu ze stolu pro formální nedostatky.

Vyhrál, pak ho vyhodili

„Zaměstnanec musí podat žalobu k místně příslušnému soudu podle sídla zaměstnavatele. Soud pak určí, že zaměstnavatel je dlužníkem a že má během lhůty zaplatit,“ shrnuje Báčová.

Exekutorská komora podle ní zrovna nedávno v jednom z případů doporučila, aby návrh na nařízení exekuce vůči firmě podali zaměstnanci k soudu společně. „Současně s tím lze zažádat úřad práce o vyplacení dlužné mzdy v případě, že je zaměstnavatel již v platební neschopnosti,“ připomněla Báčová.

Pracovník, kterého jsem zastupoval, u soudu sice vyhrál a firma mu musela dlužnou mzdu vyplatit, vzápětí však byl propuštěn.advokát František Koranda

„Jenže lidé si často myslí, že právní pomoc je bude stát víc, než činí dlužná mzda, i když to tak většinou není. Obracejí se raději na různé samozvané poradce či známé a podle toho to pak také dopadá,“ dodal Koranda.

Mohou tedy opravdu zaměstnancům, jimž firma dluží výplaty, ve výsledku pomoci exekutoři? „Jednoznačně. Pokud lhůta stanovená soudem uplyne, stává se rozhodnutí soudu vykonatelným exekučním titulem,“ reagovala Báčová. Exekuční náklady nese dlužící firma.

Podle Korandy je žaloba na výplatu mzdy právně nejčistší forma, ale má to i riziko. „Může být Pyrrhovým vítězstvím. Pracovník, kterého jsem zastupoval, u soudu sice vyhrál a firma mu musela dlužnou mzdu vyplatit, vzápětí však byl propuštěn v rámci reorganizace, zatímco ostatní pracovníci, kterým také nebyla vyplacena mzda za dva měsíce, zůstali,“ řekl Koranda.

Zaměstnanci mohou podle něj spoustu rad získat na úřadu práce a na inspektorátu práce ve svém kraji. „To, že zaměstnavatel lidem často dluží mzdu, je obvyklé. Jenže málokdo přijde za advokátem už v situaci, kdy nedostal jen jednu či dvě výplaty,“ potvrdil Koranda Právu fakt, že pracovníci začínají o své peníze usilovat většinou pozdě.