Češi budou mít nárok na starobní důchod čím dál později nejen s ohledem na věk, ale i prodlužující se dobu, po kterou platili pojištění. Sociálka se teď snaží detailně vysvětlit, kdo na co má tedy nárok. Především že se vyplatí pohlídat si každý rok, který se započítává do doby, kdy jste platili sociální pojištění.

Nejen důchodový věk, ale i doba důchodového pojištění pro nárok na starobní důchod se rok od roku prodlužuje.Jana Buraňová, mluvčí ČSSZ

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) v reakci na článek Práva, že „Češi musí platit sociálce stále více let, aby na penzi dosáhli“, uvedla, že „zajímat se včas o získanou dobu důchodového pojištění se vyplatí“. Tvrdí ovšem, že „je to snadné“. Lidem to tak snadné, jak vyplývá z početných reakcí čtenářů, ovšem nepřipadá.

Tak to stanovil zákon

„Nejen důchodový věk, ale i doba důchodového pojištění pro nárok na starobní důchod se rok od roku prodlužuje. Stanovuje to současný zákon o důchodovém pojištění. Lidé by si měli proto průběžně sledovat dobu pojištění,“ zdůraznila v reakci na článek Práva mluvčí ČSSZ Jana Buraňová.

Jak informovala, za loňský rok zaslala ČSSZ občanům 105 096 informativních osobních listů důchodového pojištění. Právo v článku upozornilo, že lidé se obtížně vyznají v měnících se podmínkách, kdy stát každým rokem automaticky prodlužuje nárok na starobní důchod i dobu, po kterou je nutné platit sociální pojištění.

Až po 35 letech placení pojištění

To, že lidé v nových podmínkách lidově řečeno plavou, připustila i sociálka. Během pouhých osmi let – od roku 2010 do roku 2018 – se tak postupně prodlouží čas, po který musíte platit sociální pojištění, abyste starobní důchod dostali, o bezmála deset let, a to na dlouhých 35 let.

Pokud tedy vznikne z hlediska věku nárok na důchod v roce 2018, musí mít člověk placeno sociální pojištění po dobu 35 let. Nikoliv 25 let, jak si stále mnozí myslí.

Ke kontrole získaných dob pojištění slouží už zmíněný Informativní osobní list důchodového pojištění (IOLDP). Obsahuje přehled dob důchodového pojištění (zaměstnání, podnikání, dobu dobrovolného důchodového pojištění), přehled vyměřovacích základů (výdělků), vyloučených dob od roku 1986 a další údaje uložené v evidenci ČSSZ.

„Účelem IOLDP mimo jiné je, že lidé si mohou s dostatečným předstihem, a to i několika let před podáním žádosti o starobní důchod, zkontrolovat dobu pojištění, která je v evidenci ČSSZ. V případě, že lidé z IOLDP zjistí nesrovnalosti v evidovaných dobách pojištění, mají dostatečný časový prostor tyto nedostatky odstranit,“ uvedla Buraňová.

Žádat o zaslání IOLDP je možné jednou za kalendářní rok. ČSSZ jej vyhotoví a zašle nejpozději do 90 dnů od doručení žádosti.

Některé doklady o náhradních dobách pojištění ale ČSSZ neeviduje. Jde například o doklady o studiu, péči o dítě a o vojenské službě. „Tyto doklady se předkládají až při podání žádosti o důchod na příslušné okresní správě sociálního zabezpečení,“ sdělila Buraňová.