Jen znalosti nestačí, nutné jsou i kontakty, třeba na Facebooku. O slušně placená místa ve středním managementu, například v reklamě, marketingu, odděleních pro vztahy s veřejností nebo ve správě nemovitostí, je totiž nyní taková rvačka, že se na jednu pozici hlásí až dvacet uchazečů denně. Právu to potvrdilo nezávisle na sobě několik personalistů i uchazečů, kteří mají zajímavý životopis, ale přesto se ne a ne chytit.

Na manažerské pozice ve větších stabilních firmách je takový nával, že si dnes, až na výjimky, nemůže být nikdo jistý tím, že na dané židli sedí.

Tlačí se na ni nejen lidé bez práce, ale více i ti, kteří místo sice mají, ale chtějí lepší příjem, aby si kompenzovali zdražování.

Minimální odezva

Jako čím dál tím marnější se v mnoha případech ukazuje snaha hledat lepší místa na pracovních internetových portálech a přes personální agentury.
„Pošlete denně životopis na čtyři desítky vypsaných pozic, ale ani vám neodpoví, odezva je nulová. Takových s obdobným životopisem dostávají firmy či agentury denně desítky; navíc ti mladší se už chlubí zahraničními univerzitami,“ řekl Právu 36letý Jirka z Prahy specializovaný na marketing a komunikaci s veřejností ve společnostech.

Důvodů nulové odezvy je několik. Kvalitních zájemců se školami a praxí právě třeba v marketingu je nyní prostě tolik, že firmy a jejich agentury se neobtěžují ani odpovídat, ale ten hlavní důvod je podle personalistů jinde. Firmy šetří. Nechce se jim lovcům mozků za dohození jednoho ředitele odvádět odměnu ve výši tří jeho vysokých platů.

Řada společností proto už ta nejlepší místa obsazuje ani ne přes pracovní portály otevřené všem, ale přes sociální sítě, jako je Facebook. Personalista firmy na svůj osobní profil vyvěsí „hlášku“, že hledají ředitele do toho či onoho oddělení, a tuto informaci sdílí se svými on-line přáteli, se svojí zájmovou skupinou. A někdo z této skupiny to zase sdílí s jinou svojí partou.

Fiktivní poptávky

Zkrátka něco jako tichá pošta, že ta či ona firma má volný dobrý „flek“, se dostane jen k přátelům přátel personalistů sedících přímo ve firmách.
Dalším důvodem, proč se nikdo neozve, i když máte dobrou kvalifikaci, je ten, že pozice zveřejněné na pracovních webech jsou vypsané jen fiktivně. Buď si lovci hlav, jak se někdy personálním agenturám říká, jen tak rozšiřují databáze lidí a vykazují tak na oko bůhvíjak velkou činnost, nebo uchazeči, kteří se přihlásí zvenku, tak dělají jen nutné křoví ve výběrovém řízení, v němž už bylo ve skutečnosti dávno rozhodnuto, ještě než se vypsalo, neboť firma nebo i úřady mají již interně vybrané své vlastní koně.

Společnosti ve snaze snížit své náklady také dělají to, že na danou pozici vypíší na pracovních webech poptávku. Přihlásí se desítky lidí. A šéf pak za tím, kdo na dané židli sedí, jen přijde a řekne: „Podívej, kolik schopných a zajímavých lidí chce dělat tvoji práci za poloviční plat. Ještě chceš na nás tlačit, abychom ti přidali?“ Ten, kdo na poptávku po manažerovi reagoval, se pak diví, proč, když má tak vynikající životopis, se mu podnik ani neozval.