„Růst pohledávek po lhůtě splatnosti u spotřebitelů v roce 2012 meziročně vzrostl o 4,9 procenta na 12,3 procenta,“ zdůraznila finanční ředitelka Cetelem Blažena Valkošáková v rámci výsledků firem zastřešených Českou leasingovou a finanční asociací (ČLFA).

Při přepočtu je to tedy zhruba každý osmý klient, jenž si půjčku vzal, ale nesplácí ji.
Kolik lidí to představuje a o kolik peněz se jedná, neupřesnila s tím, že to asociace u svých členů, kam patří firmy jako Home Credit, Provident či Profi Credit, až tak detailně nesleduje.

Byť počet dlužníků prudce roste, ve výsledku na tom finanční společnosti zatím netratí, protože s určitým podílem půjček v selhání počítají a náklady na vymáhání mají již bohatě zahrnuty v ceně, za niž peníze půjčují.

„Průměrně si klienti sjednávají spotřebitelský úvěr ve výši 110 tisíc korun se splátkami na 58 měsíců. V průměru na něm přeplatí 43 000 korun,“ upřesnil pro Právo Martin Špaček z peněžního portálu Sfinance.cz. Podle ČLFA, jejíž členové loni spotřebitelům půjčili přes 34 miliard korun, si z nich lidé nejčastěji pořídili osobní ojetá auta, užitkové vozy a počítače.

FOTO: Právo

„Když pak mají potíže, tak jako první nesplácejí právě tyto krátkodobé úvěry a splátkové prodeje, faktury za služby (např. telekomunikace), splátky leasingu. Hypotéku se snaží udržet do poslední chvíle,“ potvrdil Právu Jan Stopka z registru dlužníků Solus.

Ten vede negativní záznamy již na více než 880 tisíc fyzických osob a dalších více než 63 tisíc firem a podnikatelů. Dohromady je to více než 900 tisíc dlužníků. V průměru jsou dva záznamy na jednoho dlužníka, takže dlužních zápisů je již jen v Solusu kolem 1,8 miliónu.

Do Solusu zapisují dlužníky čtyři desítky společností včetně nebankovních úvěrových firem, přičemž i když závazek uhradíte, záznam o něm se zde následně eviduje ještě tři roky, respektive u dluhu za telekomunikace rok. Když pak žádáte o nějakou službu, firma vám nemusí vyhovět s poukazem na tento záznam, byť jste momentálně už „čistí“.

„Vymáhání pohledávek za spotřebiteli se ale komplikuje. Oddlužovací agenti nabízejí za poplatek zdánlivou pomoc, jenže ve skutečnosti jen zoufalou situaci dlužníků prodlužují, když se snaží jejich dluh jen formálně popírat,“ řekla Právu Valkošáková.

Podle ní pak dlužník jen o to více zaplatí. „Trápí nás rozhodčí řízení. Rozhodčí doložky ve smlouvách měly urychlovat mimosoudní řešení, jenže teď místo toho rozhodci mnohdy naše nároky odmítají a pohledávky pak stejně musíme žalovat u soudu, dodala Valkošáková. Problém je ale v tom, že právě rozhodčí doložky se ještě nedávno mnohými „investory“ do půjček zneužívaly k tomu, aby šmahem člověka připravily o byt či dům i kvůli jedné zdržené splátce.

Rozhodci jsou teď opatrnější, a stejně tak soudy již v mnoha případech donedávna ještě téměř neprůstřelné závěry rozhodčího řízení smetly ze stolu.

Unikají do bankrotů

Úvěrové firmy rovněž podle ČLFA znepokojuje loňský nárůst insolvenčních návrhů o více než šest tisíc lidí na celkových 23 800. Důvodem je to, že pokud soud nad dlužníkem tzv. osobní bankrot schválí, úvěrové společnosti často dostanou jen 30 procent z původní pohledávky a dále už na dlužníka nesmějí ani s pomocí exekutora.

V praxi se tak schválení osobního bankrotu snaží mnohdy všemožně administrativně bojkotovat. Důvodem je i to, že když včas, do třiceti dnů pohledávku nepřihlásí, nemusí pak dostat zpátky vůbec nic.

S přihlašováním pohledávek do insolvenčních řízení ale úvěrové firmy podle Valkošákové problémy nemají, neboť disponují automatickými programy na sledování – když se jejich jméno objeví v insolvenčním rejstříku, v úvěrové společnosti se ihned objeví hlášení.

Porovnejte si nabídky půjček jednotlivých bankovních a nebankovních institucí na úvěrové kalkulačce včetně všech nákladů.