Podporovat svoje děti i v dospělosti, tedy v době, když už sami vydělávají a mají své rodiny, je například, podle studie Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí Mezigenerační solidarita, odhodlána třetina matek. Dvě třetiny českých matek jsou odhodlány podporovat svoje děti do doby, než se postaví na nohy. Finanční výpomoc naproti tomu nikdy neposkytlo své matce 71 procent dcer.

Nejčastějšími příčinami, kdy dospělé děti žádají o finanční výpomoc svoje rodiče, je nemožnost sehnat práci, ztráta zaměstnání, koupě bytu, zahájení podnikání, problémy s hypotékou, rozvod či neschopnost splácet dluhy. Mezi důvody se ale objevuje i touha jet na luxusní dovolenou či koupit si drahé auto.

„Jsem po škole, umím dva severské jazyky, podporu nedostávám, protože jsem nikde nepracovala a práci nemohu sehnat. U maminky i bydlím,“ řekla Právu čtyřiadvacetiletá Katka.

Obdobně samoživitelka Zdena by bez pomoci rodičů nedokázala zajistit svým dvěma dětem kroužky a sportovní aktivity.

„Ať se alespoň mají dobře ony, mně se nepovedlo mít ani vlastní byt,“ zdůvodnila Právu sedmdesátiletá Zdena, proč dala dospělým zaměstnaným dětem své celoživotní úspory.

Podle psychologů si tak rodiče přes děti realizují své sny. „Beru to jako povinnost, i když mi z důchodu pro mne zbyde tak na skromné jídlo,“ dodává.

„Rodič má přirozenou potřebu své mládě (dítě), byť dospělé, podporovat. V některých případech dávání peněz může být projevem toho, že rodič nepustil dítě ze svého ochranného valu do dospělosti, že přebírá zodpovědnost, která skutečně náleží dítěti,“ upozorňuje psycholožka Rovena Štěpánková.

Situace mladých rodin se zhoršuje

Senioři skutečně dobrovolně podporují svoje děti, pokud to jde, potvrzuje ředitel Ústavu sociálních služeb v Praze 4 Miloš Hájek. Vliv na to má i zhoršující se ekonomická situace rodin jejich dětí.

Lidem prostě docházejí peníze. Řada mladých rodin neodhadne svoje finanční možnosti, nepočítá s riziky a nepředvídanými událostmi. Nemají ani finanční rezervy. Při sebemenším problému, ztrátě zaměstnání se okamžitě ocitnou v těžké situaci.

Podle studie, kterou si nechalo zpracovat ministerstvo financí, si rodinný rozpočet nedělá polovina domácností. Při ztrátě pravidelného příjmu by s vlastními rezervami vydrželo 20 procent rodin maximálně tři měsíce. Čtvrtina občanů se dostala někdy do situace, kdy příjmy nepokryly životní výdaje. Na 21 procent dotázaných by se v případě finančních problémů obrátilo na své rodiče.

Někdy i násilí

V ČR nejsou řídké případy, kdy rodiče podporovali svoje děti nedobrovolně. Jejich dospělé děti jim braly peníze, které měli na jídlo, nebo bez skrupulí zneužijí příspěvek na péči, kterou jejich rodič dostává. Že nejde o vzácné případy, dokazuje opět statistika společnosti Život 90. V případech násilí na seniorech je 38 procent případů motivováno právě finančními vztahy.

Děti čekají na důchod svých rodičů. Když se nedočkají, trestají své rodiče – nezájmem, omezením kontaktů, někdy i bitím, potvrzují sociální pracovnice.
Rodiče si finančními dary vlastně vykupují a platí za sociální kontakt, možnost vidět svoje děti a jejich potomky. Někdy děti svoje rodiče po padesátce už berou jako lidi bez potřeb a tužeb, kteří si už svoje užili.

Ve vztahu rodič–dítě se projeví v každém případě velmi jasně, jaké byly v rodině vztahy, jak byly děti připraveny na život, jaké mají hodnotové žebříčky, dodává ředitel Ústavu sociálních služeb Praha 4, Miloš Hájek. Zda byly vychovány jako sobci, kterým jde jen o ně samé, zajímá je jen jejich blahobyt, nebo zda jsou odpovědní dospělí lidé.

„Více než desetina Čechů žije v chudobě. I to jsou něčí děti, něčí rodiče. Pokud ale funguje solidarita alespoň v úzké rodině a její členové si pomáhají, je to zcela v pořádku,“ dodává Štěpánková.