Čechů žijících v pásmu chudoby přibudou desítky tisíc, tvrdí analytici

Právu to potvrdil analytik ČSOB Petr Dufek poté, co analytický tým této bankovní skupiny zveřejnil ne příliš optimistické výhledy ekonomiky pro rok 2013.

„Počet osob v takto u nás vymezené příjmové chudobě bude přibývat s tím, jak příští rok poroste nezaměstnanost. A ta poroste, i když ne strmě, a to, ať zvolíme metodiku pro její měření, jakou chceme. Odhadujeme, že do příjmové chudoby díky ztrátě práce spadne příští rok dalších dvacet až třicet tisíc osob,“ uvedl Dufek.

Právě ztráta práce bude podle něho hlavní důvod nárůstu počtu chudých; domnívá se, že nižší valorizace důchodů to již tolik neovlivní.

Analytici skupiny ČSOB předpokládají, že nezaměstnanost v roce 2013 vzroste z devíti na 9,3 procenta. Analytici UniCredit Bank dokonce odhadují, že nezaměstnanost bude až 10%. V takovém případě by se počet lidí v příjmové chudobě blížil až padesátitisícové hranici.

V nějterých regionech už nyní přesahuje nezaměstnanost patnáct procent.

U HDP počítají analytici ČSOB se zamrzlým stavem, tedy sice ne pokles, ale ani žádný růst. Klesající nákupní nálada spotřebitelů podle Dufka rozhodně není daná jakousi nepodloženou špatnou náladou, pouhým špatným pocitem z horších časů, jak se někdy tvrdí.

„Reálné mzdy klesají, a to logicky znamená pokles spotřeby. Přitom náklady na nutné životní výdaje, jako bydlení a dopravu, rostou. Příští rok se budou mzdy zvyšovat pouze individuálně, rozhodně ne plošně v celé ekonomice,“ dodal Dufek.

Analytik Martin Kupka upozornil, že ale chudoba je relativní pojem, a že je třeba si uvědomit, že stále žijeme v té šťastnější části Země, kde lidé neřeší, jak se dostat k pitné vodě a co budou zítra jíst.

S odkazem na statistiky EU Kupka uvedl, že jsme jednou z předních evropských zemí s nejvyrovnanějším systém rozdělování důchodů, a také po severských státech patřících k těm, které společné finanční příjmy nejvíce přerozdělují.

Připustil, že žít se sedmi devíti tisíci hrubého ale „není žádné bohatství“.

Kupka zdůraznil, že zadluženost domácností v ČR je jedna z nejnižších v Evropě. Přitom už ale přesáhla 1,5 biliónu korun.

Analytici Kupka a Dufek obecně uvedli, že také míra úspor českých domácností je na slušné úrovni. Blíže toto konstatování už ale neupřesnili.

Na následující otázku Práva, kolik tedy mají české domácnosti úspor v penězích i majetku, a především jak jsou tyto úspory ve společnosti strukturálně rozloženy, jinými slovy kolik lidí z celkového počtu drží jejich převažující část, analytici ČSOB neodpověděli.

Podle nich tyto údaje sice banky víceméně mají, ale nesmějí a ani nechtějí je zveřejňovat, protože by to ukazovalo na skladbu jejich portfolia.

Například pojišťovna Allianz před časem zveřejnila svůj odhad, že Češi mají úspory kolem 230 tisíc korun na hlavu. Rovněž však neupřesnila, kolik domácností má jejich větší část.

Celkové úspory domácností se podle dřívějších zpráv statistiků pohybují jen o něco málo nad celkovou úrovní zadluženosti.

Tyto všeobjímající souhrnné údaje ale o situaci většiny domácností stejně nic moc nevypovídají. Jde totiž o to, že větší část příjmů a úspor má výrazně menší část společnosti.

Na to už dříve upozornil ČSÚ, totiž že se více rozvírají tzv. sociální nůžky. Například přes 80 procent všech příjmů ve výplatách bere jen 20 procent zaměstnanců. Na průměrnou mzdu 24 tisíc korun hrubého nedosáhnou dvě třetiny zaměstnanců.

Analytici dále uvedli, že řada oborů, od počítačů přes reality, reklamu, stavebnictví stále nedopadly na své dno. Tahounům průmyslu se snižuje výkonnost. „Optimistické je, že v říjnu přišly zakázky, není to pád z měsíce na měsíc jako v roce 2008,“ konstatoval Dufek.