„Prosím karafu s vodou z vodovodu,“ žádá například už naprosto běžně pětařicetiletá Pavla, právnička a projektová manažerka tuzemské softwarové firmy při pracovních obědech. Ty se totiž protahují, jídlo je snědeno, kávy vypity a ona už nemá ani chuť na sladké nápoje. Navíc za den absolvuje takových sezení i pět.

„Někde mi vyhoví naprosto standardně, jinde se tváří divně, a někde i odmítnou,“ shrnuje své zkušenosti. Třeba v pražské restauraci Retro jí vyšli vstříc bez mrknutí oka a nic si za to navíc nenapočítali. Takových podniků je více, kde voda z vodovodu se neúčtuje, když host nechá dost peněz za jídlo; navíc pokud se jedná o restaurace, které si na nedostatek zákazníků nemohou stěžovat.

V nedaleké restauraci Sokolovna si už za dvojku vody z kohoutku účtují deset korun. To ve vyhlášené pražské pizzerii Kmotra za dvacetikorunu přinesou celou sedmičkovou karafu kohoutkové vody. Za dvacku se tak napojí celý stůl.

Koupí prý za tři koruny, prodá za 25 Kč

To jiní provozovatelé restaurací jsou však nekompromisně odmítavého názoru. „Jak jste přišli na to, že žádost hostů o vodu z vodovodu zdarma je oprávněná? Podle mého názoru nikdo na vodu zdarma právo nemá,“ napsal Právu provozovatel pizzerie Miroslav Vlček.

Tvrdí, že minerálky předražené nejsou, i když sám záhy připouští, jak nízké mohou být nákupní ceny a za kolik se prodávají hostům.

„Jasně, že když někdo nakoupí minerálku za tři koruny a prodává ji za 25 Kč, má na ní v procentech obrovskou marži, ale v absolutní hodnotě to zase tolik není. A umýt skleničku, zaplatit nájem a personál, ten provozovatel musí, ať host pije víno, pivo, colu, nebo minerálku. Pokud by na minerálce měl jen tři koruny, nezbude mu nic,“ napsal Právu Vlček.

Lidé šetří

Jedno je však jisté. Lidé začali šetřit. Jak ukázala nedávná anketa Novinek.cz, které se účastnilo téměř 40 tisíc čtenářů, tak denně do restaurace či kavárny přijde jen necelých šest procent z nich. Téměř 66 procent hlasujících si do nich zajde jen výjimečně.

Přitom většině restaurací neudělají pohádkový obrat cizinci, i když v to řada podnikatelů doufá. Na zahraniční hosty může sázet v podstatě jen pár restaurací na hlavních třídách velkých nebo turisticky vyhlášených měst.

Češi, kteří jsou ve skutečnosti pro stabilní, jisté tržby hlavním zdrojem, ale začali do hospod chodit méně a méně v nich utrácet.

Reakcí bývá zdražení. Jeden příklad za všechny - zmíněná pražská Sokolovna ještě minulý měsíc nabízela tři jídla v obědovém menu včetně polévky za necelou stovku. Jenže nově v menu už není polévka, za tu si hosté musí připlatit navíc 25 korun.

Oběd i s pitím tak zde už jde ke 150 korunám, což je částka, kterou je ochotna za oběd zaplatit podle výzkumů sotva pětina Čechů.