Článek
Nyní si to kompenzují jeho zdražením. Celkově navzdory propadům napříč ekonomikou ale pojišťovny rozhodně nechudnou. Ty největší se chlubí dobrou kondicí.
Podle České asociace pojišťoven (ČAP) ve srovnání s EU stále za pojištění málo utrácíme.
„Zatímco ve vyspělých státech EU představují náklady domácností na pojistné až 20 procent z jejich celkových výdajů, tak v ČR činí tato částka necelých osm procent. V ČR je každý třetí dům a každá druhá domácnost bez pojistné ochrany a pouze dvě třetiny ekonomicky aktivních občanů si sjednaly životní pojištění,“ uvedla ČAP.
Za rok pokles pojistného trhu o 0,2 procenta
Celkově v roce 2011 pojistný trh u nás za celý rok poklesl o 0,2 procenta. Meziroční propad trhu neživotního pojištění o 1,3 miliardy korun byl podle ČAP za rok 2011 způsoben především poklesem vybraných peněz u povinného ručení o více než devět procent. Pojišťovny zaplatily celkově za škody přes 84 miliard korun, přičemž podle
ČAP náklady na pojistná plnění v roce 2011 vzrostly o více než pět procent.
Pojišťovny vydělávají hlavně na životním pojištění a především si velké zisky slibují od vládní reformy důchodů. Každopádně v roce 2011 celkově vzrostl objem toho, co Češi zaplatili v oblasti běžně placeného životního pojištění, o více než jednu miliardu korun.
| Stagnace i letos |
| * Na pojistném se za 3. čtvrtletí roku 2012 celkem vybralo meziročně o pouhých 0,2 % více. * Předepsané pojistné neživotního pojištění oslabilo o 1,2 % |
| * V povinném ručení inkasují pojišťovny i letos méně. Propad se sice meziročně zbrzdil, ale jen o půl procenta z šesti na 5,5 %. * U životního pojištění naopak vzrostlo předepsané pojistné o 2,3 %. |
| Zdroj: Česká asociace pojišťoven |
Celkový mírný pokles v součtu toho, kolik lidé pojišťovnám dohromady zaplatili, je daný zhoršující se ekonomickou situací – třeba na pojištění domácnosti zkrátka mnohým nezbývá nebo jen na úplné minimum.
Na průměrnou celorepublikovou mzdu nedosahují dvě třetiny zaměstnanců; v některých lokalitách je běžný plat osm až patnáct tisíc měsíčně hrubého.
Přestože podle nedávné studie Allianz má v průměru každý Čech finanční úspory kolem 230 tisíc korun, tak tyto propočty zcela opomíjejí skutečnost, že takové a větší úspory v ruce drží, v celkových bilancích, jen výrazně menší skupina obyvatel.
Podle statistiků přibližně 80 procent celkových příjmů zaměstnanců ve skutečnosti bere jen dvacet procent z nich. Jinými slovy to znamená, že sociální nůžky se značně rozevírají, přičemž ti méně zajištění se propadají do stále větších dluhů.
To, že mnohým lidem u nás nezbývají peníze na krytí rizik, tak jak si představuje ČAP podle toho, kolik platí domácnosti ve vyspělých zemích EU, je dané i zdražováním základních věcí.
„Vývoj cen spotřebitelům vyloženě nepřeje. Ve výsledku to znamená prohlubování problémů nejen celé ekonomiky, ale rodinných účtů. Lidé nemají šanci rozhýbat ekonomiku, protože jim stagnují platy a naproti tomu se značně zdražují především potraviny a pohonné hmoty,“ shrnul analytik úvěrové společnosti Home Credit Michal Kozub.
Pojišťovny: Jsme na tom dobře
Navzdory negativním výhledům pojišťovny nechudnou, jak samy potvrzují.
„U pojištění majetku a odpovědnosti za škodu občanů prozatím nepozorujeme zvýšený počet zrušených smluv. Průměrné vybrané pojistné neklesá, naopak mírně roste. Souvisí to s lepší vybaveností domácností, a tedy i vyšším pojistným,“ uvedl Milan Káňa z Kooperativy.
„Šetření v počtech nových pojistných smluv nepociťujeme. U domácností naopak zaznamenáváme vyšší zájem. Někdy se stává, že si kvůli pojistnému snižují hodnotu majetku, takže mohou být podpojištěni,“ sdělil Právu mluvčí Allianz Václav Bálek na otázku, zda pojišťovna pociťuje to, že většina domácností je nucena škrtit své výdaje.
„Nemůžeme přímo potvrdit, že by klienti na pojistkách šetřili. Naopak evidujeme rostoucí zájem o pojištění, která jsou svým charakterem komplexní. Lidé ovšem mnohem více sledují, co za své peníze získají,“ dodal Jan Marek z České pojišťovny.
