Hlavní obsah

Po vstupu do fondu státní penze klesne. Ale vyplatí se to, tvrdí Drábek

Právo, Jakub Svoboda

Člověk, který vstoupí do vznikajícího druhého pilíře důchodového systému, musí podle ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) počítat s tím, že dostane od státu i o tisíce korun měsíčně nižší penzi, než kdyby žádnou změnu neudělal a zůstal pouze ve státním pilíři. V součtu s rentou od fondu si ale celkově polepší, tvrdí úřad končícího ministra Jaromíra Drábka (TOP 09).

Foto: Lukáš Táborský, Právo

Ilustrační foto.

Článek

Jaké výnosy může člověk v rámci druhého pilíře od privátních penzijních fondů očekávat, je však v současné době spíše jen věštěním z křišťálové koule, upozorňují ekonomové.

Lidem, kteří si budou spořit ve druhém pilíři, se penze vyplácená z průběžného systému sníží podle odhadů MPSV až o 15 procent.

Například třiatřicetiletý muž s průměrným hrubým platem 25 tisíc Kč, který se podle ministerstva nerozhodne pro tzv. opt-out, by podle současného modelu, tedy při odvodu 28 procent hrubé mzdy na důchodové pojištění, dostával po dovršení věku 67 let od státu měsíčně penzi zhruba 12 372 korun.

Pokud do druhého pilíře vstoupí, jeho důchod od státu by měl činit asi jen 11 033 Kč, přičemž u mladších lidí je tento rozdíl ještě větší. MPSV ale předpokládá, že po 34 letech spoření ve fondech si zmíněný muž při modelovém 1,5procentním výnosu přijde i s penzí od státu celkem na 12 668 Kč, a nakonec si tedy mírně polepší.

Už od ledna by Češi měli mít možnost převést si do penzijního fondu tři procenta z hrubého platu, která by jinak odvedli do průběžného systému. K nim budou ale muset připojit další dvě procenta ze své hrubé mzdy. Rozhodnutí přitom bude neodvolatelné a nezvratné.

Optimistická vláda

Premiér Petr Nečas (ODS) sice letos v březnu prohlásil, že „fondový systém přinese pojištěncům slušné reálné výnosy ve výši dvou až tří procent“, o co tento svůj odhad opřel, však už neprozradil. Ani další členové jeho kabinetu, například odcházející ministr práce Drábek, svá optimistická očekávání směrem k budoucím výnosům v privátních fondech dosud jasně nezdůvodnili.

Stávající penzijní fondy v ČR, které na rozdíl od nových fondů ve druhém pilíři musí svým klientům garantovat v rámci penzijního připojištění nezáporný výnos, mají podle loňské studie centra IDEA při Národohospodářském ústavu AV dlouhodobě nejhorší finanční výkonnost ze všech zemí střední Evropy. Reálné zhodnocení úspor (tzn. při zohlednění inflace) v českých penzijních fondech se od poloviny 90. let pohybovalo kolem nuly a v letech 1998, 2001, 2008 a 2011 bylo dokonce záporné.

Akciové indexy v posledních letech zejména v Evropě klesají, stále rizikovější jsou přitom i dluhopisy, včetně těch státních. Za posledních pět let spadla hodnota evropských akcií včetně českých na polovinu, podobně se vedlo třeba i cenným papírům v Japonsku.

Na předkrizovou úroveň se zatím nevrátily ani burzy v USA, jejichž výkonnost hlavně kvůli klesajícím úsporám Američanů na stáří ve formě akcií vylepšovala svými mnohamiliardovými intervencemi do krachujících firem tamní vláda.

Ani budoucnost se přitom vzhledem k současné ekonomické situaci nejeví příliš růžově, varují ekonomové. Podle prognózy OECD nepřesáhne průměrný ekonomický růst Evropy do roku 2050 dvě procenta, prostor pro zhodnocování aktiv tak zůstane nadále velmi malý.

Nečasově vládě se sice přes odpor opozice i řady odborníků podařilo protlačit reformu penzí celým legislativním procesem už loni na podzim, vznik druhého pilíře ale nečekaně přibrzdil prezident Václav Klaus, který minulý měsíc vetoval jednu z technických norem. Ta má umožnit, aby už od ledna 2013 až do okamžiku spuštění jednoho inkasního místa platby pojistného do druhého pilíře prozatímně zajišťovaly finanční úřady.

Ekonom: fondy penze vyrobí dráž než stát

„Spuštění reformy je hazardem s důvěrou občanů, hazardem se stabilitou důchodového systému a hazardem s veřejnými i soukromými financemi,“ zdůvodnil Klaus své rozhodnutí vrátit zákon Sněmovně s tím, že je zapotřebí širší společenské shody a vadí mu i načasování reformy v době ekonomického propadu.

Většina ekonomů s prezidentem souhlasí. Podle Jaroslava Vostatka z Vysoké školy finanční a správní má Klaus pravdu i v tom, že obdobné modely kapitalizačního (druhého) pilíře, tak jak ho v ČR již schválil parlament, se v sousedních zemích, například na Slovensku a v Maďarsku neosvědčily. Tamní vlády se teď proto snaží hledat cesty, jak by tyto systémy se znehodnocujícími se úsporami na stáří nějak modifikovaly.

Soukromý sektor není schopen zajistit výnosy, které byly před krizí
Jaroslav Vostatek, ekonom

Z odborného hlediska je vládní argumentace obhajující vznik druhého pilíře podle Vostatka postavena na několika lživých, nebo přinejmenším velmi zavádějících tvrzeních. „Například jde o to, že se kvůli němu za desítky let možná něco ušetří ve státním rozpočtu, ty prostředky v něm ale budou chybět teď,“ upozorňuje na očekávanou miliardovou díru v průběžném penzijním systému, a tedy i ve státním rozpočtu, Vostatek.

Nepravdivé je podle něj také tvrzení, že penze budou určitě vyšší, když je budou lidé dostávat od soukromníků. „Soukromý sektor není schopen zajistit investiční výnosy, které byly ve světě ve vyspělých zemích před krizí,“ říká s odkazem na několik zahraničních expertíz Vostatek.

Obrovské kapitálové výdaje soukromého sektoru spolu s dalšími náklady a nízkými výnosy podle něj znemožní, aby penze od soukromého sektoru byly vyšší, než kdyby byly od státu. „Tedy penze, kterou by stát vyrobil za stejné peníze,“ upřesnil ekonom.

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám