Článek
Přesvědčivější je jeho jednání o to více, že podle informací Práva už dříve občas někdo z úředníků registru prostě přivřel oči a kamarádovi kamaráda papírování vyřídil rovnou.
To se vyplácelo hlavně těm, kteří s auty čile obchodují, a potřebují proto každou chvíli zařídit přepis vozidla, přičemž k této „službičce“ využívali kontaktů třeba u policie.
Jenže systém registru vozidel začal po inovaci kolabovat a tisíce lidí už nadmíru připravoval o nervy a peníze. A této atmosféry nyní využívá podvodník.
Je mu mezi padesáti až šedesáti lety, měří kolem 175 cm, lehce šišlá. Nevypadá zanedbaně.
„V úterý jsem se byla podívat, kde budu muset u budovy magistrátu hl. m. Prahy vystát ranní frontu na pořadové číslo, abych mohla přihlásit své koupené ojeté auto. Když jsem přišla ke dveřím kanceláří a četla si vylepené pokyny, oslovil mě jakýsi muž,“ napsala Právu Jana H.
Muž jí tvrdil, že pracuje přímo na registru vozidel a je schopný jí sehnat pořadové číslo a zajistit termín, kdy má přijít, aby nemusela čekat.
Působil zasvěceně
„Věděl spoustu informací a opravdu působil tak, že na magistrátu pracuje. Odvedl mě do telefonní budky, kde vytáčel číslo magistrátu a s někým hovořil. Alespoň to tak vypadalo. Po cestě do budky i z budky mě zásoboval informacemi, které ve mně vzbuzovaly důvěru. Ptal se mě, zda mám u sebe doklady od auta a zda mám peníze na ekologickou daň, které moje auto podléhá,“ vzpomíná na šejdíře Jana H.
Zavedl ji ke vchodu, kde si ji měl vyzvednout jakýsi úředník.
„Řekl mi, že jde zaplatit jakýsi poplatek ve výši 300 korun, ale že má u sebe jen 150. Dala jsem mu dvoustovku a nechala ho odejít. Ani po 20 minutách z magistrátu nikdo nevyšel a já jsem v tu chvíli věděla, že jsem se nechala napálit,“ vzpomíná Jana H.
Podvedených bude asi více
Podle toho, jak muž vystupoval, se paní Jana domnívá, že není první ani poslední, kdo mu takto naletěl a dal peníze. Ve středu věc oznámila na policii.
Problém je ale v tom, že pokud někoho podvodník obere o pár stovek, není to ještě trestný čin. Jestliže by se ale našlo více poškozených, a šlo by o opakovaný podvod, tak by si policie na darebáka již mohla došlápnout. Navíc je pravděpodobné, že muž může páchat i jinou trestnou činnost.
„Je mu mezi padesáti až šedesáti lety, je prošedivělý, měří kolem 175 cm, má světlejší pleť, hovoří dobrou češtinou. Chybí mu nějaké zuby, trochu šišlá. Přesto ale nevypadá zanedbaně. Měl sobě světlé oblečení, tričko pískové barvy a světle šedé kalhoty,“ popsala Právu podvodníka kroužícího kolem budov pražského registru Jana H.