V nich už létají deseti- až statisíce, které si lidé horko těžko na stará kolena naspořili, a teď je vykutálení podnikavci o ně beztrestně připravují. Scénář je stejný: lidé najdou inzerát na stavební úpravy vylepený někde na sloupu nebo v domě, dodavatel na ně zprvu působí dobře, dají mu do ruky zálohy, on byt rozkope a pak zmizí.

K trvalému bydlišti je podvodník obvykle hlášen na obecním úřadě, před finančním úřadem vykazuje, že nic nemá a je ve ztrátě.

To se přesně stalo čtenářkám Miloslavě P. (63) z Prahy 5 a Soně Z. z Čáslavi, které nyní postupně zjišťují, že tentýž muž podobně oškubal i dalších dvanáct lidí. Na „podnikatele“ Václava K. z Kutné Hory jsou ale policie i soudy očividně krátké.
Sice ho soudci odsoudili a potvrdili, že Miloslavě P. dluží nemalé peníze. Jenže ani exekutor si neví rady.

Postižené ženě tvrdí, že Václavu K. není oficiálně co vzít. Povedený stavebník přitom ale podle svědků třeba jezdí luxusním vozem.

Soudní nařízení cárem papíru

Soud jí přiřkl 60 tisíc, které jí už před pěti lety měl Václav K. uhradit. Nestalo se tak.

„Očividně se dopouští opakované trestné činnosti. Je to podvod, ale potrestán není. Sice mám v ruce soudní nařízení o exekuci proti němu, ale nic z něj stejně nedostanu. Volám o pomoc na státní zastupitelství, na policii, píšu premiérovi, poukázala na to už dříve televize, ale je mi to stejně platné jako mrtvému zimník,“ řekla Právu Miloslava P.

Soňa Z. z Čáslavi dopadla ještě hůře. Je invalidní, a navíc se stará ještě o nemohoucí maminku. Chtěla proto udělat bezbariérový sprchový kout, vyzdít bytové jádro a vestavěné skříně. Václav K. z ní vytahal 80 tisíc jako zálohu na materiál. Našla si ho přes inzerát vylepený v paneláku.

„Jediné, co dodal, bylo pár prkének, a pak už nic,“ vzpomíná paní Soňa.

Václav K. je tak zjevně jedním z tisíců záměrných dlužníků, který zneužívá adresy obecního úřadu k tomu, aby z něho nešlo nic vymáhat.

Na druhou stranu, pokud by šlo o větší dlužné částky v jednom případě, tak exekutoři jsou schopni si takové ptáčky vyhledat tam, kde skutečně pobývají, a zabavovat bez velkých diskusí věci v daném bytě nebo domě. Trvalé bydliště není pro exekuci podmínkou. Jenže i když tyto vymáhané částky jsou v jednotlivých případech pro poškozené lidi zničující, tak nejsou zase tak zajímavé pro vymahače/exekutory, aby jim to zaplatilo sledovací tým. To se dělá až u dlužníků v miliónech.

Hromadná žaloba a jeden exekutor

Jedinou možností lidí poškozených Václavem K. je se vzájemně najít, spojit a postupovat proti němu společně, trpělivě a důsledně. Řešením by mohla být hromadná, kolektivní žaloba.

A nasměrovat všechny exekuce proti Václavu K. k jednomu exekutorskému úřadu. Lidé, drobní věřitelé, často nevědí, že vybrat si lze totiž kterýkoliv z celé ČR. Povinná spádovost u exekutorů, podle bydliště dlužníka nebo věřitele, uzákoněna nebyla.

I mezi exekutory jsou velké rozdíly; někdo je více důsledný a jde do terénu, někdo méně. Klíčový pro výběr exekutora jsou reference, tedy pro koho už vymáhal a jakou má úspěšnost.

I před soudem u hromadné žaloby půjde celkově o větší částky a může se lépe dokázat prostřednictvím většího počtu svědectví, že se jedná o opakované, záměrné podvodné jednání. A tam už výtečníkovi nepomůže chytračení, že jednu paní obral jen o pár tisíc a druhou o dalších pár, a už nemůže tvrdit, že to nebyl úmysl, ale jen šlendrián a špatný odhad.

V takovém případě již nebude lavírovat v občanských soudech, ze kterých si dělá dobrý den, ale v trestních řízeních, kde riskuje ztrátu svobody, a to ať má trvalé bydliště na obecním úřadě nebo kdekoliv jinde.