Ministři financí a průmyslu a obchodu kabinetu předloží analýzu růstu cen z minulých měsíců. Studie se zaměřuje na možnosti, jak by stát mohl na zdražování reagovat. Analýza nabízí i variantu, že by stát mohl zasáhnout, kdyby cena benzínu Natural 95 přesáhla 40 korun za litr.

Analýza srovnává ceny benzínu a nafty v Česku a ostatních členských státech Evropské unie. Hlavní vliv na změny cen pohonných hmot má podle materiálu vývoj cen ropy na burze v Rotterdamu.

„Součástí analýzy jsou i možnosti, jak by stát mohl reagovat na rostoucí ceny pohonných hmot, ačkoliv ty jsou poměrně omezené. Závěrem analýzy je, že v současné době se nenavrhuje přijímat žádné opatření mající vliv na ceny pohonných hmot,“ uvedl mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.

Letos rekordní zdražování

Pohonné hmoty letos rekordně zdražovaly. Benzín v dubnu v některých krajích stál více než 38 Kč za litr. Nyní pohonné hmoty zlevnily díky nižším cenám ropy, odborníci ale další zdražování v budoucnu nevylučují.

Kvůli zdražování benzínu a nafty chce například německá vláda pomocí nové legislativy donutit provozovatele čerpacích stanic, aby speciálnímu úřadu hlásili, kdy a v jaké výši budou měnit ceny.

Analýza také porovnává sazby spotřební daně v Česku a ostatních zemích EU.
Zástupci českých čerpacích stanic často kritizují příliš vysokou spotřební daň za naftu, která snižuje poptávku. Ministr financí ale považuje spotřební daň za důležitý příjem do státního rozpočtu a odmítá ji snížit.

Levné Polsko

V Česku činí spotřební daň za naftu 10,95 Kč/l. V Rakousku je asi o korunu nižší, na Slovensku činí spotřební daň kolem devíti korun na litr.
Nejnižší spotřební daň za naftu z okolních zemí má Polsko, kde činí asi 8,25 Kč/l. V Německu je spotřební daň necelých 12 korun.