Poplatek není výslovně zakázán ani v Německu, ale soud přesto právní logikou došel k závěru, že právu odporuje. V Německu se proti tomuto poplatku našel žalobce, u nás zatím ještě ne.

„Nejvyšší německý civilní soud, Spolkový soudní dvůr (Bundesgerichtshof), rozhodl ve velmi sledovaném rozsudku, že ustanovení všeobecných obchodních podmínek, které zavazovalo zákazníky (příjemce) úvěru k placení zvláštního měsíčního poplatku za správu úvěru, je v rozporu se základní myšlenkou obecné právní úpravy smlouvy o úvěru, a je proto neplatné,“ připomíná advokát Stephan Heidenhain z kanceláře bnt-pravda & partner v odborném článku na právnickém portálu epravo.cz.

Spolkový soudní dvůr podle něj argumentoval tím, že vedení konta za úplatu je pouze zájmem banky a nikoliv zákazníka. „Následkem je, že veškeré poplatky, které byly za vedení konta zaplaceny, mohou být nyní od bank (v Německu) požadovány zpět, pokud nejsou tyto nároky promlčeny,“ zdůraznil Heidenhain.

V Česku zatím ticho po pěšině

Toto soudní rozhodnutí, které v Německu padlo loni v červenci, u nás proběhlo překvapivě bez následné výraznější delší pozornosti, byť proti bankovním poplatkům se dlouhodobě zvedá značná vlna odporu české veřejnosti. Banky o něm pochopitelně mlčí a spotřebitelské organizace se zatím s tímto dokumentem u českých soudů nevytasily.

„I podle českého práva je ale otázkou, zda si banka smí závazek, který plní pouze ve vlastním zájmu, totiž vyúčtování půjčky či úvěru a zaúčtování zaplacení úroků a splátek, nechat zaplatit ještě dalším měsíčním poplatkem,“ uvedl Heidenhain.

Podle něho klient zpravidla disponuje ještě běžným účtem u příslušné banky, za který již platí poplatky, čímž „vedení konta/správa úvěru“ nepředstavuje žádné poskytnuté plnění.

„Pokud banka toto přesto tvrdí, musela by připustit, že toto plnění (služba) se bude platit odděleně,“ uvedl Heidenhain.

Poplatky odsají desetitisíce

Samostatné měsíční poplatky za vedení konta, respektive za správu úvěru u hypoték jsou přitom i u nás běžné. Dosahují šesti až deseti eur měsíčně, tedy až 250 korun. „U smluv trvajících třicet let je to tedy podstatná částka,“ dodal Heidenhain. Za tuto dobu jen na tomto poplatku může jít o zhruba sto tisíc korun. Většina bank si u nás dnes účtuje kolem 150 korun měsíčně.

Německý rozsudek se proto může stát de facto precedentním i v dalších zemí Unie, včetně Česka, byť se v Evropě neuplatňuje precedentní právo.