„Umožní nabytí věci i od nevlastníka. Když v obchodě koupíte například nové boty v dobré víře, a později se ukáže, že obchodník nebyl jejich vlastníkem, neboť patřily ve skutečnosti výrobci, jste jejich vlastníkem,“ tvrdí právník a spoluautor zákoníku Petr Tégl. Výrobce se bude muset hojit na obchodu, ne na jeho zákazníkovi.

Jedná se o ochranu kupujících u nových věcí, aby jim zůstaly, i když obchod, kterým jim to prodal, ve skutečnosti nebyl vlastníkem. Pokud ale koupíte třeba v autobazaru kradené auto, byť v dobré víře, že kradené není, tak vám ho při případné policejní kontrole stejně zabaví.

Podle náměstka ministra spravedlnosti Františka Korbela je totiž v případě bazarů a zastaváren naopak zákonem více chráněn původní vlastník.

„Ten mobil je můj!“ Stačit bude svědek

Právo držby se ale může hodit i právě u situací, kdy usilujete o vrácení věci, kterou vám někdo vzal. „Ochrana držby je praktická pro vlastníka, který není schopen prokázat vlastnický titul, ale je schopen prokázat držbu,“ dodal Tégl.

Pokud vám dnes někdo sebere mobil, máte možnost prokázat vlastnické právo a pomocí žaloby se k němu můžete dostat. Jenže to potřebujete kupní smlouvu.

„Pokud vlastnické právo neprokážete, například kupní smlouvou, nedostanete se k němu. Novinka je v tom, že můžete jít cestou soudní ochrany držby. Stačí vám prokázat, že jste měli telefon ve své poctivé držbě, třeba pomocí svědků,“ vysvětlil Tégl.

A na zloději bude, aby vysvětloval, jak to, že má mobil u sebe. Dokonce, i když prokážete vlastnictví mobilu, právě třeba kupní smlouvou, budete si stejně moci vybrat, jakou ochranu zvolíte, zda pomocí vlastnického práva nebo pomocí nově uzákoněného práva držby.

Nápad uzákonit držbu vychází z vládního návrhu zákona z roku 1937, který ale nebyl nikdy přijat a projednán. „Jedná se o mírnou revizi rakouského zákoníku. Je to upravená, aktualizovaná verze,“ dodal Tégl.