Hlavní obsah

Exekutoři budou moci zabavovat i tržby z nájmů

Právo, Jindřich Ginter

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Exekutoři budou moci od příštího roku v tzv. mobiliárních exekucích zabavovat nikoliv rovnou majetek dlužníka, ale tržby, které z něho získává. Typickým příkladem je majitel činžovního domu. Neseberou mu ho rovnou, ale nejprve sáhnou na nájmy, které vlastník domu (povinný-dlužník) inkasuje od nájemníků.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

Je to jedna z novinek, kterou přináší novela exekučního řádu, účinná podle očekávání ministerstva spravedlnosti od ledna příštího roku.

„Novela přináší nové nelikvidační formy exekuce. Místo dražby objektu se bude moci uplatnit exekuční správa nemovitosti. Pokud má dlužník bytový dům, nebude nutné ho prodávat, zůstane mu, ale věřitel s exekutorem budou pobírat požitky z toho domu, tedy nájmy,“ řekl Právu náměstek ministra spravedlnosti František Korbel.

Kromě toho v novele padl záměr části exekutorů, aby byla zavedena povinná spádovost, tzv. teritorialita, kdy by musel věřitel volit exekutora podle místa svého působení. Na druhou stranu se mají exekutorům limitovat částky, které po dlužnících nárokují v souvislosti s cestami.

„Mnohdy jsou náklady exekuce příliš mnoho zvyšovány cestovným a ztraceným časem. Je to ale na věřiteli, jak daleko si vybere exekutorský úřad. Oprávněný (věřitel) má právo zvolit si exekutora, tento princip chceme zachovat. Ovšem na jednu cestu bude určeno zhruba dva tisíce korun, což má pokrýt náklady na cestu v rámci jednoho kraje. Pokud by to exekutor překročil, nešly by tyto náklady k tíži povinného (dluž-níka), ale oprávněného (věřitele),“ dodal Korbel.

Co se týče avizovaného spojování více exekucí u jednoho věřitele a shodného dlužníka, tak ministerstvo tento záměr upravilo. Cílem je stále redukce přeplatků nad původní dluh, ale bude se to posuzovat případ od případu.

Exekuční příkazy na dlužníka, jenž má u věřitele více vroubků, by se nespojovaly automaticky. Spojování bude možné pouze u bagatelních věcí, tedy u pohledávek do deseti tisíc korun, a to jen na návrh soudu v kauzách, kde to bude zjevně účelné.

Právo se dále zajímalo o to, kdo hradí náklady exekutorovi za už rozjetý exekuční proces, když se u soudu, na základě vylučovací žaloby, odvolání nebo návrhu na zastavení exekuce podaného ze strany povinného ukáže, že pohledávku nedlužil či ji uhradil, ale věřitel stále tvrdí opak. „Tyto náklady v takovém případě hradí věřitel,“ reagoval Korbel.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám