„V Česku má nárok na výživné 400 tisíc dětí, 160 tisícům z nich druhý rodič nezasílá přiřknuté peníze. Alimentační nárok vůči otci vzniká nejenom dítěti rozvedené matky, ale zákon o rodině ho přiznává i dítěti neprovdané ženy. Málokdo ví, že výživné lze vymáhat i prostřednictvím soudního exekutora,“ řekla Právu mluvčí Exekutorské komory Petra Báčová.

Matkám doporučuje vzít soudní rozhodnutí o výši výživného, vybrat si exekutora, který může rovnou sepsat návrh na nařízení exekuce.

„Uvede v něm, kolik druhý rodič dluží, a přiloží originál nebo úředně ověřenou kopii exekučního titulu, který musí být vykonatelný, tedy s doložkou právní moci. Návrh podá k exekutorovi, jenž ho následně předloží příslušnému soudu,“ radí Báčová.

Soud následně rozhodne o nařízení exekuce tím, že vydá usnesení o nařízení exekuce a pověří daného soudního exekutora výkonem rozhodnutí.

Navíc v případě výživného se jedná o přednostní pohledávku, která se uspokojuje před ostatními věřiteli, a to dokonce i před nedoplatky na daních, sociálním a zdravotním pojištěním.

Veškeré poplatky zaplatí dlužník

„Po vydání usnesení může soudní exekutor konat, respektive po nesplněné výzvě k dobrovolnému plnění může vydávat exekuční příkazy a postihovat tak majetek dlužníka,“ dodala Báčová. Podle ní mají matky jednat okamžitě, neboť čím vyšší dlužná částka bude, tím déle může být vymáhána.

„Při podání návrhu na nařízení exekuce se nemusíte obávat žádných poplatků – veškeré náklady exekuce hradí dlužník. Poškozený rodič (věřitel) navíc nemusí skládat zálohu na exekuci,“ připomněla Báčová.

Pokud hrozí, že dlužník (otec) bude splácet jen přechodně pod hrozbou exekuce, lze jeho platební morálku sledovat i do budoucna. Dlužník neposílá alimenty na peněžní účet matky, ale přímo na účet soudního exekutora, který posléze předává prostředky věřitelce.

„Jestliže splátka exekutorovi ve stanoveném termínu nedorazí, může zvážit další postih majetku. Toto opatření je funkční do doby, než ho věřitel odvolá, nebo do skončení vyživovací povinnosti dlužníka,“ vysvětlila Báčová.

I ty, kteří skrývají příjmy, lze skřípnout

Radí matkám, aby pokud dluh přesáhne čtyři splátky výživného, podali na dlužníka trestní oznámení pro podezření ze zanedbání povinné výživy. „Tento způsob vymáhání peněz je ale poměrně zdlouhavý a nejistý. Pokud dlužník projeví tzv. účinnou lítost a uhradí jen část dlužné částky, policie trestní stíhání zastaví,“ upozornila Báčová s tím, že jít na to přes exekutora je efektivnější.

Co se týče stanovování výše alimentů, tak soud vychází obzvlášť u podnikatelů nejen z jejich daňových přiznání, která bývají optimalizovaná na co nejnižší úroveň, ale přihlíží i ke způsobu života, tedy třeba také v čem jezdí a kde bydlí. Pokud druhý rodič, obvykle otec, se chce vyměření alimentů stůj co stůj vyhnout, má stejně ze zákona smůlu.

„Nesplní-li rodič povinnost spolupracovat, má se za to, že jeho průměrný měsíční příjem činí 12,7 násobek životního minima. Soud mu pak tedy vyměří výživné, jako kdyby dosahoval příjmu ve výši čtyřicet tisíc korun,“ upřesnila advokátka Daniela Kovářová.

Nevyplatí se ani psát výnosný majetek na někoho jiného, v domnění, že se tak sníží výživné. „Zjistí-li soud, že se rodič bezdůvodně zbavil majetku či výnosného zaměstnání, postupujeme tak, že výživné vyměříme z příjmu, jakého mohl dosáhnout, a nikoliv, jaký teď má,“ sdělil Právu soudce Stanislav Findejs.