Pražská policie na případ uvalila důsledné informační embargo a odmítá i sdělit, zda tyto peníze zajistila, nebo ne. Neví to ani Exekutorská komora. Tuto částku ukradl soudní exekutor Višvader firmě Geosan, která je přes něj poslala svému věřiteli.

„Věřitel má na ně samozřejmě nárok. A soudní exekutoři jsou veřejnými činiteli, patří do soudního systému, takže nakonec, pokud se nenajdou, je bude muset věřiteli stát zaplatit,“ dodal Prošek.

Exekutory nikdo pořádně neprověřuje

Tím pádem by ale tedy soudní exekutoři měli být podrobováni důsledným bezpečnostním prověrkám, zda jsou bezúhonní. To se ale v podstatě dosud dělalo jen formálně. Na otázku Práva, zda jsou exekutoři prověřováni průběžně, třeba jednou za čtyři roky, Prošek potvrdil, že se tak nečiní. Taková povinnost nevyplývá z exekutorského řádu.

A tak se pak snadno stane, jako v případě Višvadera, že exekutor je „soudním činitelem“ s oprávněním brát jiným majetek více než deset let. Z toho si pět v klidu podnikal ještě vedle, byl odsouzen za leasingový podvod, ale nikdo ho neodvolal, byť se po jeho odsouzení za dobu šesti let „nad ním“ vystřídali tři čtyři ministři.

Prověrky by exekutorský stav očistily

Teprve až když utekl s penězi, tak ministerstvo i komora musely zasáhnout.

Někteří advokáti se už podle informací Práva v diskusích mezi sebou celkem otevřeně pozastavují nad tím, že v exekutorské obci stále působí lidé, kteří byli buď odsouzeni, nebo trestně stíháni v závažných věcech, či se v případě některých z nich hovoří dokonce i o nejasné minulosti v souvislosti s aktivitami kolem StB.

Na to by mohly odpovědět teprve až zcela oficiální, důsledné a opakované prověrky některou z bezpečnostně-informačních služeb.

Situace je o to závažnější, že někteří advokáti mají na stole kauzy, jejichž podstatou je to, že v některých případech se lidé dostali do tíživé finanční a právní situace jen díky tomu, že si půjčili u lichváře, následně si je podal spřízněný „poradce v dluzích“, až nakonec cíleně a od počátku plánovaně skončili v rukách u exekutora, který patří do takové lichvářské sítě. V exekuci následně o vše přicházejí, i když chtěli splácet, jen nemají tolik peněz najednou.

Tyto praktiky se logicky nelíbí současné reprezentaci Exekutorské komory, která opakovaně deklaruje, že se snaží očistit vlastní stav tak, aby se případy jako Višvader neopakovaly, a aby se exekutoři věnovali ne jen samotným exekucím, ale víceméně i osvětě mezi dlužníky.

V této souvislosti vzniká otázka, kolik exekutorů bylo v minulosti stíháno, odsouzeno a odvoláno, a kolik z nich za dobu více než desetileté existence soukromých soudních exekutorů navzdory odsouzením odvoláno nebylo.