Původně ministerstvo spravedlnosti argumentovalo tím, že u státních a veřejných institucí, byť jsou v pozici povinného, nehrozí, že by s budovami a pozemky účelově manipulovaly, aby se vyhnuly exekuci, a že exekuční plomba by bránila výkonu moci.

Jenže by to zase bylo nespravedlivé vůči občanům, kteří běžně čelí tomu, že kvůli dluhu pár desítek tisíc korun mají exekuční zástavou zablokovaný rodinný dům třeba i za milióny.

Podle nového Pospíšilova návrhu by zákaz pro dlužníka nakládat s veškerým svým majetkem nebyl omezen podle subjektu dluhu, ale podle výše tohoto dluhu.

Přiměřená blokace

„Znamenalo by to, že majetek kteréhokoli dlužníka by byl blokován pouze v přiměřené výši dluhu,“ uvedla k tomu pro Právo na vysvětlenou mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Palečková.

Na otázku, jak by v praxi byla exekuční zástava v katastru nemovitosti omezována podle výše dluhu, a to jak u občanů, tak u státních institucí, zda podle nějakých pásem, a zda by to v důsledku znamenalo, že třeba kvůli dluhu 30 tisíc nebude možné dát zástavu na dům v hodnotě miliónů, řekla, že se to ještě neví.

„Konkrétnější podoba návrhu se bude řešit na dalším zasedání sněmovního ústavně-právního výboru, které se bude věnovat změnám v oblasti exekucí. Termín jednání zatím není stanoven,“ dodala Palečková.

Která z variant zvítězí, tedy zda ta, že na státní a veřejné instituce nebude možné dávat exekuční plombu do katastru, nebo zda se bude tato exekuční zástava omezovat podle výše dluhu, bude podle ní záležet na další debatě poslanců v ústavně-právním výboru i na dalších fázích legislativního procesu.

„V tuto chvíli se ale zdá, že výbor se kloní právě spíše k variantě omezení podle výše dluhu,“ uvedla Palečková.