Dlužníci mohou i dnes být už v exekucích podle ministerstva spravedlnosti vystěhováváni z družstevních bytů, ale problém je v tom, že byt nadále zůstává ve vlastnictví družstva. Takže lidé přijdou o střechu nad hlavou, ale družstvo věřiteli vyplatí jen pár desítek tisíc, ale dlužníkovi stále zůstávají na krku dluhy. To by se mělo změnit.

„Pokud dnes exekutor postihne členský podíl, zanikne účast dlužníka v družstvu a družstvo vyplatí tzv. vypořádací podíl, který se použije na úhradu dluhu věřiteli. Problém ale je, že vypořádací podíl zdaleka nedosahuje tržní hodnoty bytu. Dluž­ník dnes přijde o členství v družstvu v hodnotě miliónů a na úhradu dluhu získá sotva pár desítek tisíc. Tratí věřitel i dlužník,“ sdělil Právu František Korbel, náměstek ministra spravedlnosti.

Novela exekučního řádu tuto situaci řeší podle ministerstva spravedlnosti tím, že ke zpeněžení podílu dlužníka v bytovém družstvu využívá dražbu.

„Jedině v dražbě lze dosáhnout tržní ceny za prodaný majetek, a to je v zájmu dlužníka i věřitele. Vydraží-li se za víc, než činí dluh, zůstane zbytek výtěžku dlužníkovi. Jde o jednu z mála změn, na jejíž prospěšnosti se shodnou věřitelé i dlužníci,“ dodal Korbel.

Předžalobní výzva a sleva na exekuci

Zdůraznil, že o družstevní byt, respektive členství v družstvu, dlužník nepřijde jen proto, že někde zapomněl zaplatit tisícikorunovou složenku. „Dluží-li ale člen bytového družstva někomu peníze, které nezaplatí ve lhůtě splatnosti a nezaplatí je ani na základě povinné předžalobní výzvy věřitele, kterou ministerstvo v novele zavádí, ani po podání žaloby k soudu, ani po vynesení rozsudku, kterým je mu zaplacení uloženo, nezbývá věřiteli než zahájit proti dlužníkovi exekuci,“ uvedl Korbel.

V exekučním řízení dostává dlužník ještě jednu, poslední možnost k dobrovolnému zaplacení, a to ve lhůtě 15 dnů od doručení výzvy exekutora.

„Pro tento případ ministerstvo prosadilo snížení nákladů exekuce o polovinu. Nezaplatí-li, začíná teprve v této fázi nucený výkon práva,“ upřesnil Korbel.

„Exekutor začne zjišťovat majetek dlužníka a poté zabaví vhodnou a přiměřenou část majetku k úhradě dluhu. Tímto majetkem mohou být peníze dlužníka v hotovosti či v bance, jeho mzda (s výjimkou nezabavitelné části mzdy), jeho věci (s výjimkou věcí osobní potřeby) či jiné jeho majetkové hodnoty, například právě členství v bytovém družstvu,“ dodal.