Článek
Sečteno a podtrženo, poplatek za pobyt v nemocnici se poté stane pohledávkou se vším všudy, se kterou se nemocnice přihlásí do dědického řízení, aby ji pozůstalí uhradili. „Poplatky ze zdravotnických zařízení jdou po pacientech, kteří zemřeli, do dědického řízení. Nemocnice nebo i jiný věřitel však mohou takovou pohledávku zažalovat i po skončení dědického řízení, přičemž dědické řízení nemá žádný vliv na promlčení,“ potvrdila Právu soudkyně Krajského soudu v Praze Šárka Hájková.
„Dluh z regulačního poplatku je vymahatelný i po smrti po dědicích. Požadavek na úhradu většinou uplatňují zdravotnická zařízení u příslušného dědického komisaře, a přímo, pokud pacient zemře v zařízení,“ uvedl právník Psychiatrické léčebny Bohnice Miloš Ondruška.
Je-li vše doloženo, může nemocnice coby řádný hospodář po příbuzných nárokovat, jak jí ukládá zákon, i úroky z prodlení.
Může jít o desetitisíce
Výjimkou, kdy u soudu s pozůstalými neměl věřitel velkou šanci, byla dosud situace, že byl účet větší než hodnota celkového dědictví. To ale nový občanský zákoník mění, neboť práva věřitele v této věci posiluje.
Pokud je pacient propuštěn, regulační poplatek neuhradil, a teprve až při soudním řízení se žalobce dozví, že dlužník zemřel, soud je oprávněn sdělit zdravotnickému zařízení, jak bylo vypořádáno dědictví, a to pak žádá dědice o úhradu. „Následně má nemocnice právo podat na dědice žalobu. S ohledem na dlouhodobý pobyt pacienta v zařízení může jít i o desetitisícové částky,“ dodal Ondruška.
Podle něho většina pozůstalých za své zemřelé pacienty platí ihned v pokladně, ale potvrdil, že k žalobám dochází. Pro nemocnici jsou ztraceny případy, kdy pacient neměl nic, ani příbuzné.
Navíc ať už ještě v dědickém řízení, nebo poté mnohem později u soudu se nad nemocničním účtem za zemřelým pacientem často už obrazně řečeno nepotkávají příbuzní s právníkem zdravotnického zařízení, ale s jinou, pro ně neznámou firmou. Ta tyto pohledávky od nemocnic skupuje a pak s násobky vymáhá, třeba přes elektronické platební rozkazy.
Odprodeje jsou na hraně zákona
Podle některých právníků je však už tento moment v rozporu se zákony, i když praxe odprodejů balíků pohledávek za pacienty tzv. inkasním společnostem je v našich nemocnicích velmi častá. Pak kvůli 200 korunám po vás chtějí sedm tisíc.
„Regulační poplatek je veřejný zdroj, tedy majetek, který ale nemůže spravovat někdo jiný než zdravotnické zařízení. Podle mne se jedná o porušování zákona o majetku republiky, takže v praxi běžné odprodeje pohledávek nemocnic, které vznikly z dlužných regulačních poplatků, jsou minimálně diskutabilní,“ namítá právník z Bohnic Miloš Ondruška.
Podle něj se přesněji řečeno jedná o veřejný majetek podléhající zákonu o majetku České republiky a je zúčtovatelný příslušné zdravotní pojišťovně, a ta jej vykazuje v rámci zdravotněpojistného plánu jednou ročně ve Sněmovně.
„Většinou firmy zabývající se odkupy pohledávek nezaplatí plnou část pohledávky, tedy veřejný sektor přichází o část svého majetku jinak určený pro všechny občany. Vzpomínám na slova dřívějšího ministra zdravotnictví Julínka, který tvrdil, že vzniknou-li dluhy za regulačními poplatky, pak bude vytvořen zákon o agentuře, která bude tyto pohledávky spravovat a vymáhat,“ připomněl právník Miloš Ondruška.
Z toho zatím sešlo, takže nemocnice se část snaží vymáhat samy prostřednictvím svých právníků a část prodávají překupníkům s dluhy.