„Já bych nerad, abyste o tom psal,“ reagoval na dotazy Práva advokát, který žalobce u soudů zastupoval. Zvláštní požadavek ohledně úspěšného sporu, jímž by se většina advokátů hlasitě chlubila, vysvětlil situací svého klienta.

Ten totiž v důsledku vleklých soudních procesů přišel o zdraví a přes čerstvý úspěch zatím ještě nestačil dořešit všechny finanční problémy, které u něj vyústily až v exekuci na důchod.

„Pán už je hodně starý, invalidní, prodělal několik operací a zveřejnění by ho mohlo přivést do hrobu,“ uvedl advokát s tím, že kvůli identifikaci klienta nechce zveřejnit ani své jméno.

Příběh „pana Nováka“ (jméno redakce změnila), který letos oslaví osmdesátku, začal před dvaceti lety. Novák si v červnu 1992 koupil od tehdejšího státního podniku OASA pro podnikání autobus.

Na jeho zaplacení si vzal úvěr od České spořitelny. Protože se však na zakoupeném vozidle objevily závady, po roce odstoupil od kupní smlouvy a autobus vrátil. Zaplacené peníze už ale firma nikdy nevrátila.

Mezitím Česká spořitelna od Nováka žádala doplacení víc než čtyř miliónů korun, pohledávka později skončila v Konsolidační agentuře, byla několikrát přeprodána a dodnes je od něj vymáhána exekučně srážkami z důchodu.

Novák naopak svou pohledávku léta marně uplatňoval u nástupnické firmy, od níž autobus zakoupil, a v roce 1996 podal žalobu k Městskému soudu v Praze. Trvalo pak neuvěřitelných osm let, než soud v roce 2004 uložil společnosti Praga Čáslav částku 13 433 100 korun plus úroky zaplatit. Novák podal okamžitě návrh na exekuci majetku firmy, když ji však soud v srpnu téhož roku nařídil, byla firma už bez majetku.

Za problémy mohly soudy

Podnikatel dospěl k závěru, že to byly právě pomalé soudy, kvůli nimž se svých práv včas nedomohl, když ještě v roce 2000 měla žalovaná společnost skoro osmdesátimiliónový majetek. A o částku, která se s příslušenstvím vyšplhala na astronomických 30 miliónů korun, zažaloval stát, respektive ministerstvo spravedlnosti.

Pravomocného rozsudku se domohl teprve 30. listopadu loňského roku. Senát Jiřího Cidliny mu dal za pravdu. Neodůvodněné průtahy vyčíslil na nejméně 4,5 roku.

První úkon provedl soud skoro dva roky od podání žaloby, ustanovení znalce a zpracování posudku trvalo od ledna 1999 do července 2002.

„K nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v průtazích v řízení (...) nepochybně došlo,“ uvedl do zdůvodnění rozsudku, které má Právo k dispozici, Cidlina.

Podle mluvčí ministerstva spravedlnosti Terezy Palečkové ministerstvo částku 30 519 214 korun vyplatilo letos v lednu.

Že jde o rekord ve výši odškodnění, které se komu podařilo na ministerstvu vysoudit, svědčí i to, že za celý loňský rok resort úspěšným žalobcům vyplatil celkem 23 978 290 korun. Další desítky miliónů stojí stát řada mimosoudních vyrovnání, která se však pohybují zpravidla v podstatně nižších částkách.

Stěžovatelé chtěli 10 mld.

„V loňském roce se žalobci soudně domáhali odškodného ve výši 10 miliard a 266 miliónů korun. Mimosoudně ministerstvo vyplatilo odškodné v celkové výši 77 889 716 korun,“ vypočítala Palečková.

„V této částce jsou zahrnuta např. i vyplacená zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení, což je nejčastěji přiznávaný nárok,“ dodala mluvčí.