Česko tím bude zdaňovat všechny sociálně citlivé položky, které tvoří asi 27 procent spotřebního koše, nejvyšší sazbou v Unii. Výjimkou je pouze Dánsko, které má jednotnou sazbu DPH 25 procent, ale z ní je ovšem řada výjimek.

Například Velká Británie má dnes sníženou sazbu 5 procent, Nizozemí 6, Německo 7, Slovensko 10 a Rakousko 10 a 12 procent. Celkem 12 zemí EU má sníženou sazbu na úrovni 5 procent. Potraviny má ve snížené sazbě 26 členských států.

Na základě historických výjimek má několik států spodní sazbu i nižší než pět procent, nebo dokonce nulovou. Například Velká Británie a Belgie mají nulovou sazbu na noviny, Velká Británie a Irsko na knihy.

Jen sedm států EU včetně ČR zvýšilo za poslední tři roky sníženou sazbu. Většinou ale jen o 1 a 2 procentní body.

Vývoj sazeb DPH v členských státech EU (v %)
Stav k 1. lednu příslušného roku
Stát2008200920102011
Belgie6; 12; 216; 12; 216; 12; 216; 12; 21
Bulharsko7; 207; 207; 207; 20
Česko9; 199; 1910*; 20*10; 20
Dánsko25252525
Německo7; 197; 197; 197; 19
Estonsko5; 185; 189*; 20*9; 20
Řecko4,5; 9; 194,5; 9; 194,5; 9; 196,5*; 13*; 23*
Španělsko4; 7; 164; 7; 164; 7; 164; 8*; 18*
Francie2,1; 5,5; 19,62,1; 5,5; 19,62,1; 5,5; 19,62,1; 5,5; 19,6
Irsko4,8; 13,5; 214,8; 13,5; 21,5*4,8; 13,5; 21**4,8; 13,5; 21
Itálie4; 10; 204; 10; 204; 10; 204; 10; 20
Kypr5; 8; 155; 8; 155; 8; 155; 8; 15
Lotyšsko5; 1810*; 21*10; 2112*; 22*
Litva5; 9; 185; 9; 19*5; 9; 21*5; 9; 21
Lucembursko3; 6; 12; 153; 6; 12; 153; 6; 12; 153; 6; 12; 15
Maďarsko5; 205; 205; 18; 255; 18*; 25*
Malta5; 185; 18 5; 185; 18 
Nizozemí6; 196; 196; 196; 19
Rakousko10; 12; 2010; 12; 2010; 12; 2010; 12; 20
Polsko3; 7; 223; 7; 223; 7; 225*; 8*; 23*
Portugalsko5; 12; 215; 12; 20**5; 12; 206*; 13*; 23*
Rumunsko9; 199; 199; 195; 9; 24*
Slovinsko8,5; 208,5; 208,5; 208,5; 20
Slovensko10; 1910; 1910; 1910; 20*
Finsko8; 17; 228; 17; 228; 12**; 229*; 13*; 23*
Švédsko6; 12; 256; 12; 256; 12; 256; 12; 25
Velká Británie5; 17,55; 15**5; 17,5*5; 20*
Vysvětlivky: * sazba byla v daném roce zvýšena, **sazba byla snížena
Zdroj: Evropská komise

Některé členské státy dokonce vybrané služby přeřazují ze základní do snížené sazby. Například Švédsko a Finsko od letoška restaurační služby. Česko zde už má základní sazbu 20 procent.

Celá Evropa totiž vychází z toho, že daně neslouží jen jako zdroj příjmů, ale že mají i významné sociální funkce. „Prostřednictvím daní lze stimulovat žádoucí chování jak jednotlivců, tak podniků. Třeba podnítit rodiny k tomu, aby měly děti, aby se snažily pořídit si vlastní bydlení apod. Pokud i DPH ztratí sociální funkci, pak se v daňovém systému můžeme, řečeno s nadsázkou, dostat do středověku,“ řekl před časem Právu profesor financí Jan Široký z Ekonomické fakulty VŠB – Technické univerzity v Ostravě.

Podle jeho slov „celkové dopady mohou být pro některé domácnosti dost drastické“.

Daň nemá jen plnit státní kasu

Skutečnost, že nové členské státy – oproti starým – daně často a rády zvyšují, vysvětluje profesor Široký takto: „Je to dáno střídáním vlád i tím, že se vlády snaží právě tady hledat zdroje pro boj s ekonomickou krizí. Ono je to v podstatě pro ně lákavé a snadné takový zdroj využít,“ uvedl Široký.

Podle jeho slov by ale měly hledat zdroje spíš ve výdajích rozpočtu, účinně bojovat proti korupci a bránit plýtvání miliardami korun.

V základní sazbě DPH, která se od roku 2013 sníží z dnešních 20 na 17,5 procenta, se naopak Česko dostane k zemím s nejnižší sazbou. Nižší budou mít jen Kypr a Lucembursko. To ale běžným lidem moc nepomůže. Základní sazba se totiž většinou vztahuje na výrobky a služby, které pro domácnosti nejsou nezbytné. Navíc praxe ukazuje, že většina obchodníků i přes pokles DPH svoje ceny nesníží.