Přitom vždy na začátku roku je jejich poplatkový účet vysátý, protože peníze vybrané z poplatků musí do koruny odevzdat do státního rozpočtu.

Soud bude muset podle novely zaplacený poplatek nebo přeplatek vrátit do 30 dnů od právní moci rozhodnutí o vrácení. Když lhůtu nedodrží, může poplatník požádat o stanovení úroku podle daňového řádu. Úrok z přeplatku podle daňového řádu odpovídá ročně výši sazby stanovené ČNB zvýšené o 14 procent.

„Nyní sazba ČNB činí 0,75 procenta. Úrok z přeplatku bude tedy od letošního září do prosince činit 14,75 procenta ročně,“ upozornila advokátka Petra Mirovská z kanceláře Kocián, Šolc, Balaštík.

Jedná se třeba o situace zpětvzetí návrhu nebo uzavření smíru, což je podle ní v praxi poměrně častý případ, kdy mají lidé nárok na vrácení soudního poplatku.
Na jednu stranu tak budou soudy odpovědné za včasné vrácení peněz a ponesou důsledky za zpoždění, ale na stranu druhou nemohou prakticky svůj chod a financování nijak zásadně ovlivňovat. Justice je totiž v Česku přímo řízená a financovaná ministerstvem spravedlnosti.

„U novelizace soudních poplatků bude lidmi negativně vnímáno krácení soudního poplatku v případě zastavení řízení před prvním jednáním, kdy se nově nebude vracet celý soudní poplatek, ale pouze jeho část,“ dodala Mirovská.

Je-li žaloba vzata zpět před prvním soudním jednáním, vracel se dosud soudní poplatek v plné výši. „Po novele se bude vracet snížený o 20 procent, vždy však nejméně o tisíc korun. V případě smíru, a to i po zahájení jednání, bude poplatek vrácen a odečte se z něho dvacet procent. Dosud se poplatek v případě schválení smíru nevracel,“ vysvětlil Zdeněk Málek z advokátní kanceláře Tomáš Rašovský.
Podle ministerstva spravedlnosti si novela zákona o soudních poplatcích klade za cíl zvýšit motivaci účastníků řízení ke smírnému řešení jejich sporů, „a to vracením 80 procent soudního poplatku v případě uzavření smíru“.