Ve čtvrtek v odpoledních hodinách začala ECB poprvé po osmnácti týdnech nakupovat dluhopisy členských zemí eurozóny. Banka tak znovu navyšuje své dluhopisové portfolio, které od loňského května vzrostlo na 74 miliard euro.

Rozhodnutí o obnovení nákupů oznámil během čtvrteční tiskové konference prezident ECB Jean-Claude Trichet. ECB začala s nákupy dluhopisů loni v květnu, kdy reagovala na prudký růst úrokových sazeb na řeckých státních dluhopisech. Od té doby nakupovala kromě řeckých dluhopisů také dluhopisy Irska a Portugalska, kterým se snažila ulevit v jejich obtížích s prodejem vlastního dluhu.

Ve čtvrtek ale poprvé ECB začala ve větších objemech nakupovat také dluhopisy Itálie. Ta se v uplynulém měsíci dostala pod drobnohled investorů, kteří začali pochybovat o schopnostech země splácet v budoucnu své závazky. Itálie je přitom zemí s nejvyšším dluhem v Evropě a třetí největší dlužník na světě po Spojených státech a Japonsku.

Její dluhopisový trh je tedy nejhlubší v Evropě a možnosti ECB jej ovlivnit jsou proto podstatně menší, než v případě trhu s dluhopisy Řecka, Irska a Portugalska. To se ukázalo i ve čtvrtek, kdy výnosy z desetiletých italských dluhopisů bezprostředně po intervenci klesly 6,1 % pouze na 6 %, aby ale včerejší obchodování stejně zakončily na úrovni 6,3 %, kde se naposledy pohybovaly v roce 1997.

Politici jsou bezradní

Evropským politikům se finanční trhy zatím uklidnit nedaří. Důkazem je i včerejší obchodování, kdy se evropské dluhopisy dostaly pod silný prodejní tlak, a to jen dva týdny poté, co politici rozhodli o zvýšení flexibility evropského záchranného mechanismu a poskytli Řecku dodatečnou půjčku ve výši 109 miliard euro. Itálie a Španělsko jsou totiž pro zbytek zdravých zemí eurozóny příliš velké sousto, což včera v dopise nejvyšším představitelům zemí EU naznačil i šéf Evropské komise José Manuel Barroso.

Ten připustil, že investoři začínají pochybovat o eurozóně jako celku a vyzval k urychlenému navýšení kapacity záchranného mechanismu, což ale odmítají země jako Finsko, Nizozemsko a především Německo. Právě patová situace, do které se dostali evropští politici, činí z Evropské centrální banky momentálně jedinou instituci, která má kapacity na to, aby uklidnila finanční trhy. I uvnitř ECB však podle agentury Bloomberg, která citovala nejmenovaný zdroj seznámený s průběhem jednání, roste opozice vůči dalším nákupům dluhopisů. Proti je zejména šéf německé Bundesbanky Jens Weidmann.

Akcie pod největším tlakem od roku 2009

Akciové trhy si ve čtvrtek prošly jedním z nejhorších dnů od začátku roku 2009, kdy ve světě vrcholila finanční krize. Jen v Evropě se akciové indexy propadaly o více než 4 % a hluboko v červených číslech uzavřely také indexy v USA, kde ztratil S&P 500 více než 60 bodů (4,78 %). Pod tlakem jsou akcie i během dneška, když jen v Německu klesá hlavní burzovní index DAX o více než 3 %. Euro během včerejška oslabilo o 1%, daří se naopak bezpečným měnám, jako je švýcarský frank, který na páru s eurem i dolarem atakuje historická maxima. V prudkém růstu pokračuje cena zlata, které se dnes ráno prodávalo na úrovni 1 670 dolarů za trojskou unci.