Hlavní obsah

Češi častěji prosí banky, aby jim nemuseli několik měsíců nic platit

Právo, Jindřich Ginter

Češi ve finanční tísni častěji žádají banky o totální odklad splátek u spotřebitelských půjček i hypoték. Snaží se získat čas, aby po určitou dobu nemuseli nic splácet, a vyřešili si tak své problémy, například po ztrátě zaměstnání. Jenže u řady bank s tímto návrhem, že by několik měsíců nespláceli ani korunu, logicky neuspějí.

Foto: Ondřej Lazar Krynek, Novinky

Ilustrační foto

Článek

Banky jim spíše nabídnou jiný produkt, tzv. konsolidaci nebo restrukturalizaci.

Princip spočívá v tom, že banka poskytne jeden velký úvěr, z něhož klient hradí více menších půjček; nebo za patřičnou cenu prodlouží dobu splatnosti, a tím se lidem měsíční splátky sníží.

Sice o něco klesnou, ale nikoliv zcela na nulu, jak by si mnozí dlužníci představovali.

Snížíte-li si měsíční platby proti původnímu závazku, o to více celkově zaplatíte na úrocích, protože vám půjčili peníze na delší dobu.

Úplný odklad splátek na určitou dobu například vůbec neumožňuje Raiffeisenbank. Tvrdí, že u lidí, kteří se dostanou do finančních problémů, to nemá smysl.

„Odklad splátek standardně neposkytujeme. V drtivé většině případů vede pouze k odsunutí problému o několik měsíců. Jedinou výjimkou může být to, že klient přijde o práci a zároveň nám už prokáže, že za několik měsíců nastoupí do nového zaměstnání - pouze v takovém případě má odklad splátek smysl,“ sdělil Právu Tomáš Kofroň z Raiffeisenbank.

Nicméně potvrdil, že zájem o restrukturalizace dluhů je vyšší než v předchozích letech.

„U hypoték nejčastěji využíváme prodloužení doby splatnosti nebo přizvání spoludlužníka. Takové kroky na rozdíl od několikaměsíčního odkladu splátek představují pro klienta systémové řešení a dlouhodobou pomoc. Žádná konkrétnější čísla ani trendy však říkat nebudeme,“ dodal Kofroň.

Tisíce lidí hraje o čas - o každý měsíc

„V případě žádosti o prodloužení doby splatnosti se loni řádově jednalo o tisíce případů. A trend je spíše rostoucí. Přesný počet žádostí nezveřejňujeme,“ sdělil Právu Tomáš Pavlík z  UniCredit Bank.

„Počet úvěrů, u kterých došlo k prodloužení splátkového kalendáře, trvale roste. Absolutní počty takových případů jsou však stále velmi nízké. V roce 2010 se u KB jednalo řádově o stovky případů, což je zanedbatelné,“ sdělila Právu Monika Klucová z Komerční banky.

Hypotéční banka: není to žádné drama z pohledu našeho portfolia

Ani Hypotéční banka nevidí v posledních dvou letech žádné drama, co se týče počtu klientů, kteří požádali o prodloužení doby splatnosti úvěru.

„Největší meziroční nárůsty počtu i objemu restrukturalizovaných hypoték probíhaly na přelomu let 2008 a 2009. Z pohledu počtu klientů v portfoliu banky se jednalo o zanedbatelné hodnoty,“ dodala Rita Gabrielová z Hypotéční banky.

Pokud klient České spořitelny žádá o prodloužení splatnosti z důvodu finanční tísně, jedná se zde o restrukturalizaci.

„Každý případ posuzujeme individuálně. Klient má možnost prodloužit si dobu splatnosti hypotečního úvěru podle svého uvážení až na 30 let. Tyto žádosti běžně schvalujeme bez dalších podmínek. Průměrná splatnost u spotřebitelských úvěrů je 75 měsíců. Maximální splatnost 84 měsíců,“ uzavřel Jan Holinka z České spořitelny.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám