Sotva se situace v eurozóně zklidnila poté, co řecký parlament schválil druhé kolo úsporných opatření, přichází na scénu Portugalsko. To se začátkem týdne muselo vypořádat s další úpravou ratingu, který mu tentokrát o celé čtyři stupně na Ba2 snížila ratingová agentura Moody’s. Portugalsko se tak po Řecku stává druhou zemí eurozóny, jehož dluhopisy již nespadají do kategorie investičního, ale spekulativního stupně.

Reakce trhu na rozhodnutí agentury na sebe nenechala dlouho čekat. Portugalské výnosy z desetiletých dluhopisů v týdnu vystoupaly až nad 13% hranici a jsou nejvýše od vstupu země do eurozóny.

Portugalsko je, společně s Řeckem a Irskem, jednou ze tří zemí, která má zajištěno financování ze zdrojů Evropské unieMezinárodního měnového fondu. Tyto prostředky má však k dispozici pouze do roku 2013, kdy by se země měla vrátit na finanční trhy, což se s postupem času ukazuje jako nereálné.

Důvěra v jeho státní dluhopisy totiž nepřetržitě klesá, díky čemuž by dnes země musela nabídnout za desetiletý úvěr úrok o tři procentní body vyšší než v dubnu, kdy bylo rozhodnuto o její záchraně. Portugalsko proto zřejmě čeká podobný osud jako Řecko, které již dnes vyjednává o navýšení původní půjčky.

Nákaza se šíří i na daleko větší země

Problémem daleko většího kalibru než je Portugalsko a Řecko ale pro eurozónu může být situace v Itálii a Španělsku. Také důvěra v dluhopisy těchto zemí se totiž v posledních dnech začala výrazně zhoršovat. Španělsko nyní platí za desetileté půjčky 5,62 %, což je rovněž nejvíce od jeho vstupu do eurozóny.

Výnosy z italských dluhopisů se v týdnu poprvé za posledních devět let přehouply přes hranici 5,25 %. Italské výnosy rostly i navzdory středečnímu oznámení ministra financí, který představil balíček nových úsporných opatření, s jehož pomocí by se měla Itálie do roku 2014 přiblížit vyrovnanému rozpočtu. Celkový dluh Itálie dosahuje 120 % HDP a země je tak velmi závislá na aktuálním rozpoložení na dluhopisovém trhu.

Itálie bude začátkem srpna prodávat dluhopisy za 20 miliard eur a Španělsko si přijde koncem tohoto měsíce na trhy pro 15,5 miliardy. Jakýkoli další růst požadovaných výnosů může oběma zemím výrazně zvýšit náklady na obsluhu dluhu. To platí zejména o Itálii, která platí ročně na úrocích částku odpovídající 4,3 % HDP, což je více než celý letošní deficit.

Obavy z dalšího šíření nákazy v eurozóně v týdnu pocítila také evropská měna. Ta na páru s americkým dolarem výrazně oslabila, když se během pátečního dopoledne prodávala na hranici 1,43 dolaru za euro a přišla tak o téměř veškeré zisky, které nabrala v minulém týdnu, kdy těžila ze zklidnění napětí v Řecku, kde se tamní vládě podařilo protlačit parlamentem další kolo úsporných opatření.