Článek
Lidí po šedesátce, ale i jejich peněz určených k útratám na trhu bude v následujících letech výrazně přibývat.
„V současnosti připadá 105 seniorů na 100 dětí. Na sklonku třicátých let to už bude 200 ku 100. Zároveň se počet osob starších 65 let v následujících šedesáti letech zdvojnásobí. Bude to masivní cílová skupina pro výrobce i obchodníky,“ potvrzuje analytik Aleš Michl z Raiffesenbank.
Největší položka z výdajů důchodců jde sice na bydlení (30 procent), ale miliardové sumy měsíčně směřují do nákupu potravin (23 procent), služeb, a zdravotnického a spotřebního zboží.
A starší Češi, mezi které podle experta Radka Šafránka z agentury Médea zařazují některé firmy už i lidi po 55 letech věku, chtějí zboží nejen funkční, ale i módní, které by jim automaticky nevtiskovalo pečeť stáří.
Přes svou celkově značnou kupní sílu totiž čelí na trhu mnoha předsudkům. Reklamy pro starší lidi se často omezují na léčiva, lepidla na umělý chrup či pojištění. Pokud se občan starší 55 let zeptá prodavačů na fungování nějakých elektronických přístrojů, dočká se občas jen útrpně zvednutého obočí.
Přitom počítače již aktivně využívá 60 procent lidí po padesátce.
Trh se mění
Český trh se zvolna začíná nové situaci přizpůsobovat, říká ekonomka Markéta Šichtařová z Next finance. „Mění se reklama i nabídka zboží. Dokladem je třeba nabídka dovolených či léčebných a relaxačních pobytů, nabídka automobilů určených pro město“, argumentuje.
Vysokoškolsky vzdělaní lidé představují přes dvanáct procent populace, a jejich podíl roste i v generaci starších občanů. Lidé po padesátce a senioři navíc nepředstavují nějakou jednolitou skupinu lidí.
Vedle seniorů, kteří musí počítat s každou korunou, jiní si mohou dovolit utrácet i v důchodu. K nim patří i část z 250 tisíc pracujících důchodců, kteří k důchodu pobírají ještě plat.