„Navzdory tomu, že dnes v Číně stále vidíme milióny chudých lidí, superstát už zjevně dotahuje i v délce života obyvatelstva - ruku v ruce s tím, jak se postupně desítky let urputně šplhá nahoru v podílu na světové ekonomice.

A podobný trend se projevuje i v dalších kdysi rozvojových státech, například v Indii,“ napsal Jukl.

Větší HDP - delší život

Zatímco v roce 1922 žili lidé v Indii průměrně pouze 25  let a v Číně 33 let, v roce 2010 to již bylo v Indii kolem 65 let a v Číně bezmála 75 let. Podobně se "zlepšují" i další asijské státy, jako třeba Thajsko.

V roce 1922 přitom hrubý domácí produkt na jednoho Číňana činil sotva tisíc dolarů ročně – tedy zhruba devítinu úrovně USA, loni to již bylo přes sedm tisíc, tedy již ani ne šestina v poměru k USA.

Továrna v Číně. Ostrý kontrast k luxusu na obchodních třídách čínských měst.

Továrna v Číně. Ostrý kontrast k luxusu na obchodních třídách čínských měst.

FOTO: fotobanka Profimedia

Z dříve ekonomicky velké G7 se stává svatební koláček

Země tzv. skupiny BRICS, kde Čína s Indií hrají prim, už v podstatě přispívají k více než polovině světového ekonomického růstu a, pokud bude pokračovat současný trend, v roce 2050 se zdrcující převahou předeženou rozvinuté země i velikostí svých ekonomik.

Zatímco na světovém růstu se BRICS bude do roku 2014 podílet více než 61 procenty, G7 (USA, Kanada, Velká Británie, Francie, Německo, Japonsko a Itálie) bude mít odhadem pouze ani ne třináctiprocentní podíl.

„Západ se léta radoval, že může v Číně extrémně levně cokoliv vyrábět, Číňané mezitím klopili pokorně hlavu, ale učili se a učili, a především USA půjčovali hromady peněz. Každý byznys v Číně se Západem si šikovně podmínili společnými podniky a dnes už mají i své technologie, své postupy a znalosti, nakupují ve velkém světové surovinové zdroje, především drahé kovy nepostradatelné například v automobilovém a elektrotechnickém průmyslu,“ komentuje to Jukl na svém blogu na stránkách CzechTrade.

Drakovi se vrátila pradávná síla

Ve světovém tisku zazněly výstižné charakteristiky: Zatímco na Západě všichni v byznysu ze sebe dělají silnější, než jsou, aby ukázali druhým ramena, Číňané se naopak vždy na začátku tváří jako ten slabší a dlouho skrývají skutečný rozsah svého potenciálu a možností. To je onen pověstný čínský úsměv.

Dnes navíc, co neumí, to si koupí, jako třeba dravý čínský výrobce automobilů Geely, když si nedávno pořídil technologickou špičku – Volvo.

Zdá se, že zatímco předcházející desetiletí byla ve znamení: vyrobeno v Číně, následující budou stále více v duchu: vlastněno Čínou.

Evropa mozkem inovací

„Skepsi, že západní, respektive evropská ekonomika a kultura vezme pod náporem Asie zasvé, bych však přesto všechno nepodléhal. Podle Finů a Švédů sice Čína přišla v dobách své pradávné síly se střelným prachem, papírem, knihtiskem a dalšími vymoženostmi, ale dost dlouho neuměla jejich potenciál využít pro další aplikace, dále je prodávat a hlavně rozvíjet,“ soudí Jukl.

Seveřané podle něho míní, že historie se bude opakovat a že v tom je právě příležitost pro evropské země, jak vymýšlet nové metody, postupy, jak být v inovacích rychlejší než plagiátoři, jak se stát atraktivním pro rizikový kapitál.