„Produkce komunálního odpadu se v posledních třech letech v Česku razantně zvýšila ze tří set na 530 kg na hlavu ročně, čímž se přibližujeme k průměru EU a už tak nepatříme k zemím na chvostu odpadového žebříčku. Zároveň normativní požadavky EU na ekologické způsoby a čisté technologie likvidace se stále přitvrzují, což celý proces zdražuje,“ konstatuje firma v úvodu poplatkové zprávy, která byla určena především pro její vnitřní komunikaci.

Samotné odpadové firmy se totiž k poplatkům a k tomu, jak je stanovována ekonomika likvidace domovního odpadu, obvykle veřejně příliš nevyjadřují.

V ČR převažuje skládkování

„Například v Rakousku, které je považováno za jednu z nejekologičtějších zemí Evropy, maximální hranice poplatku za odpad neexistuje. Výši si stanovují regionální úřady. V ČR domácnosti za svoz a likvidaci platí kolem 20 eur ročně (500 Kč), v Rakousku je to 70–100 eur ročně (1 700-2 500 Kč),“ uvádí odpadová společnost.

V analýze se dále výslovně konstatuje, že se brzy můžeme dočkat dokonce až čtyřnásobného zdražení poplatku za odpad, pokud bude preferována pouze mechanicko-biologická úprava odpadů.

„Tento způsob úpravy odpadů, který má na základě požadavku EU za cíl omezit biologickou, tedy rozložitelnou, složku v komunálním odpadu, je silně neefektivní a ve skutečnosti ne tak ekologický, jako energetické využívání odpadů,“ píše firma AVE CZ ve svém materiálu.

Z mechanicko-biologické úpravy odpadů, kterou jako hlavní technologii u nás prosazují ekologické organizace, se však podle firmy v evropských zemích již ustupuje.

V materiálu se dále uvádí, že například Rakousko téměř před deseti lety zcela zakázalo ukládání neupravených odpadků na skládky a vsadilo na jejich energetické využívání. Jinými slovy jde o čisté spalování využívané k výrobě elektřiny a tepla. V ČR zatím jednoznačně převažuje skládkování.

Samotné zdražení nemotivuje k třídění

Firma zároveň zpochybnila argument koaličních politiků, že zdražení paušálního poplatku jako takové bude samo o sobě české domácnosti ještě více motivovat k třídění. Efektivnější by podle ní bylo, kdyby si poplatky i u nás určovaly samy kraje nebo města, a to podle toho, kolik toho jejich obyvatelé skutečně vyhodí do popelnic se směsným odpadem a kolik vytřídí.

Stát by podle firmy měl zcela upustit od toho, aby vláda direktivně určovala městům, kolik mohou od lidí maximálně za odpad kasírovat, a nechat by to měla výhradně na samosprávě. Tam, kde by domácnosti třídily prokazatelně více, by naopak mohly platit méně.

„Dnes sice města také dostávají za separovaný odpad příspěvek do obecního rozpočtu od recyklační společnosti, která druhotnou surovinu prodá na komoditní burze, jenže motivační faktor, aby domácnosti ještě více třídily, by mohl být větší,“ konstatuje odpadová společnost.

Lidem vadí zanesené ulice

I Češi si začali na úklid a čistotu ulic čím dál tím více stěžovat, potvrzuje AVE CZ, a mnozí přitom poukazují na to, jak čistá a upravená jsou města a obce u našich západních sousedů.

Jenže města bez odpadků a země bez skládek něco stojí. Většina měst na svoz a likvidaci komunálních odpadů u nás musí ročně doplácet milióny, mimo jiné i proto, že poplatek se naposledy stanovoval před devíti lety.