Článek
Například muž ročníku narození 1949 jde letos do řádného důchodu ve věku 62 let a 4 měsíce. Ale například žena stejného ročníku narození, která vychovala jedno dítě, může pobírat důchod už tři roky, protože její důchodový věk činí 59 let a 4 měsíce. Ženy ročníku 1949, které vychovaly více dětí, šly do důchodu ještě dříve. Například při třech dětech v 56 letech a osmi měsících.
V minulosti penze mnohem dříve
Starší ženy na tom byly přitom v minulosti ještě lépe. Například ženy ročníku 1938 a starší odcházely do důchodu ještě ve věku 53 až 57 let podle počtu dětí.
Pak se ale každému mladšímu ročníku zvýšil oproti předchozímu ročníku důchodový věk o 4 měsíce. Věk pro odchod do důchodu proto vystoupal – u žen narozených po roce 1968 – až na dnešních maximálních 62 až 65 let.
Konkrétně u žen bez dětí nebo s jedním dítětem 65 let (tedy jako u mužů) a u žen s více dětmi 62 let (aspoň čtyři děti), 63 let (tři děti) a 64 let (dvě děti).
Vláda ve Sněmovnou přijaté novele však pokračuje v záměru dále všeobecně zvýšit důchodový věk a přitom postupně sjednotit věk odchodu do důchodu u žen i mužů. Tím pádem se důchodový věk žen s dětmi zvyšuje zvláště rychle.
Sjednocení věku
Ke sjednocení důchodového věku mužů a žen má dojít už v roce 2041, bez ohledu na to, zda ženy vychovávaly děti, či nikoli.
Muži a ženy narození v roce 1977 tak odejdou do důchodu ve stejném věku, v tomto případě v jednotných 67 letech. Lidem mladších ročníků bez ohledu na pohlaví se však i nadále bude důchodový věk zvyšovat a není stanoven horní limit.
U lidí narozených po roce 1977 se důchodový věk nevyčte z tabulky, ale jednoduchým výpočtem. A to tak, že se k věku 67 let přičte takový počet měsíců, který odpovídá dvojnásobku rozdílu mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1977.
Příklad: Váš potomek se narodil v roce 2001. Rozdíl mezi rokem 2001 a 1977 jsou 24 roky. K důchodovému věku 67 let se proto přičte 48 měsíců (24 krát 2). 48 měsíců jsou 4 roky, důchodový věk vašeho dítěte činí 71 let (67 + 4 roky).
Klíčovou otázkou je, jestli je vůbec nutné tak rychlým způsobem vyrovnávat důchodový věk mužů a žen.
Je sice pravda, že předpisy Unie považují dosavadní rozdílné věkové hranice mužů a žen pro nárok na starobní důchod za dočasnou výjimku z principu rovného zacházení v sociálním zabezpečení, ale na druhé straně nejsou stanoveny ze strany EU žádné časové limity, dokdy se to musí udělat.
Je proto zřejmé, že tento záměr lze snadno zneužít k tomu, aby se ušetřilo na důchodcích co možná nejvíc.