Článek
„U fondů státních dluhopisů půjde o 0,3 procenta z celkového objemu spravovaného majetku,“ řekla Právu náměstkyně ministra financí Klára Król.
Fondy se státní garancí, které by měly investovat pouze do dluhopisů ČR a dalších států, jež mají podobný nebo lepší rating než Česko, budou podle představitelů koaličních stran v rámci druhého penzijního pilíře spravovat komerční finanční ústavy, stejně jako další tři druhy fondů – konzervativní, vyvážený a dynamický. Jakými poplatky budou moci být zatíženy úspory v těchto fondech, ministerstvo financí zatím tají.
Podle neoficiálních zdrojů Práva z ministerstva mají být tyto poplatky „rovněž nízké“. Podle představ Věcí veřejných by se měly pohybovat kolem 0,8 procenta.
Poslanec VV Vít Bárta již v úterý Právu řekl, že neshody kolem konkrétní podoby komerčního pilíře v koalici přetrvávají. Podle něj je pro véčka zásadní otázka co nejnižších správních poplatků. „Pro nás je poplatek za správu ve výši 0,3 procenta něco, co považujeme za reálné u některých fondů a považujeme za naprostou prioritu, aby se takových poplatků dosáhlo,“ uvedl.
Ve světě se platí třeba jen 0,1 %
Podle Bárty je zákonem garantovaný poplatek 0,3 procenta zásadní právě u fondu, který by měl spravovat státní dluhopisy. Později by se takový poplatek mohl s růstem klientů ještě snížit, dodal. VV jsou podle něj však smířeny, že i u ostatních fondů by byly poplatky vyšší, například 0,7 či 0,8 procenta.
Podle profesora Michiganské univerzity Jana Švejnara mají nejlepší velké světové penzijní fondy poplatky 0,1 procenta hodnoty, která je jim svěřena.
Například v sousedním Polsku si fondy mohou účtovat tři druhy poplatků. Správní poplatky, pokrývající náklady na provoz a správu fondu, jsou v Polsku tvořeny pevnou a pohyblivou složkou.
„Pevná část nepřesahuje 0,045 % z měsíčních příspěvků, s ročním stropem 0,54 %, a účtují si je fondy s majetkem až do výše osm miliard zlotých (49 miliard Kč). Pohyblivá složka závisí na návratnosti investic fondu, ale nesmí překročit 0,005 % čistých aktiv za měsíc,“ sdělil Právu analytik společnosti Verdi Capital Pavel Cermánek.
V Polsku poplatky i podle výkonnosti
Jak dále upřesnil, tento poplatek je účtován poměrně podle návratnosti investic. Penzijní fondy s vysokou mírou návratnosti mohou účtovat plnou pohyblivou složku poplatků, na druhé straně penzijní fondy s nízkou návratností teoreticky nemohou pohyblivou složku účtovat vůbec.
Dalšími poplatky polských penzijních fondů jsou tzv. distribuční poplatky, vypočítané jako předem stanovené procento podílu zaplacených příspěvků. Maximální výše těchto poplatků může dosahovat 7 %, přičemž v roce 2014 bude snížena na 3,5 %.
Třetí druh poplatku v Polsku je pak poplatek za převod. Ten je účtován v případě, že člen penzijního fondu tento fond změní během 24 měsíců od sepsání smlouvy. Poplatek se pohybuje zhruba v rozmezí 160 až 80 zlotých (980 až 490 Kč), v závislosti na délce členství v penzijním fondu.
V Česku nynější penzijní fondy, které nabízejí penzijní připojištění, svým klientům oficiálně žádné poplatky za správu ukládaných peněz neúčtují. Jejich majetek, resp. majetek jejich akcionářů, je však propojený s majetkem klientů a tím, že některé účetní položky mohou zahrnout do svých nákladů, mohou znehodnocovat i potenciální výnosy z vložených úspor klientů.
Jak nedávno uvedli ekonomové vědeckého centra IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR, i proto mají české penzijní fondy nejhorší finanční výkonnost ve střední Evropě.
Státní důchody klesnou účastníkům reformy o pětinu
Lidem, kteří si po spuštění důchodové reformy převedou část peněz ze státního systému na individuální účty u penzijních společností, klesne základ pro výpočet státních důchodů o plnou pětinu. Na včerejší konferenci pořádané
Vysokou školou finanční a správní to uvedl Jiří Král z ministerstva práce a sociálních věcí. „Předpokládáme, že výpočtový základ bude místo 1,5 procenta po dobu účasti (v soukromém fondu) 1,2 procenta,“ uvedl Král.