Vyplývá to z novely zákona o důchodovém pojištění, která je už projednávána ve Sněmovně. Bude-li schválena, už potřetí od roku 1995 zvýší pro některé lidi věkovou hranici pro odchod do důchodu. Co přinese a koho by se měla dotknout?

Věk odchodu do důchodu je dnes velmi diferencovaný podle věku pojištěnce i podle toho, zda jde o muže, či ženu.

Nejvyšší věk pro odchod do důchodu se nyní týká lidí narozených po roce 1968 – u mužů a žen bez dětí nebo s jedním dítětem 65 let a u žen s více dětmi 62 let (aspoň čtyři děti), 63 let (tři děti) a 64 let (dvě děti).

Novela zákona se nijak nedotkne všech lidí do ročníku 1955 a starších lidí. Těm už novela zákona věk odchodu do důchodu nezmění.

Od ročníku 1956 se má věk odchodu do důchodu zvyšovat i nad dnešní 65letou hranici odchodu do důchodu. A to s tím, že nemá být předem jasně dáno, na jakém věku zvyšování skončí.

Prakticky je to v návrhu upraveno tak, že nová tabulka věku odchodu do důchodu sice končí na 67 letech (pro ročník 1977), ale současně se má zavést pravidlo, jak je možné zvýšit věk odchodu do důchodu i u lidí, kteří se narodili v roce 1978 a později.

A to jednoduše tak, že se k věku 67 přičte dvojnásobný počet kalendářních měsíců, který odpovídá rozdílu mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1977.

Kdy má kdo jít do důchodu
RočníkDůchodový věk
 MužŽena, 2 děti
19596461 8
19656564 8
19716666
19776767
19836868
19896969
19957070
20017171
Zdroj: návrh novely zákona o důchodovém pojištění předložený vládou do Sněmovny

Vláda zmíněné ustanovení vysvětluje tím, že by mělo zůstat na budoucí politické garnituře, ve kterém nejvhodnějším okamžiku stopne další zvyšování důchodového věku.

Příklad: Jitka Nováková se narodila v prosinci roku 1984. Je jí nyní 26 let. Do řádného starobního důchodu, splní-li ostatní podmínky, zejména dobu pojištění, by měla podle návrhu jít v 68 letech a 2 měsících (výpočet:1984 minus 1977 rovná se 7 krát 2, takže důchodový věk je pro ni 77 let plus 14 měsíců).

Změny nejvíc pocítí ženy s dětmi

Z navrhované tabulky plyne, že lidé narození v roce 1977 – muži i ženy – budou odcházet do důchodu jednotně v 67 letech.

V některých případech se však věk odchodu do důchodu nezmění ani některým mladším lidem. Například mužům ročníků narození 1956 až 1965.

Nejrychleji se důchodový věk bude zvyšovat ženám s dětmi, a to od ročníku 1956. To je dáno tím, že se má v roce 2041 sjednotit věk odchodu do důchodu pro muže a ženy, bez ohledu na to, zda ženy vychovávaly děti či nikoli. Vzhledem ke dnešním rozdílům mezi stejně starými muži a ženami s dětmi bude srovnávání věku odchodu do důchodu v některých případech dost kruté.

Příklad: Paní Jitka, která se narodila v roce 1965 a vychovává tři děti, má podle dosavadní úpravy nárok odejít do důchodu v 62 letech. Bude-li schválena nová úprava, půjde do důchodu v 63 letech a 2 měsících.

Předčasné důchody přísnější

Pokud lidé nebudou mít síly, aby vydrželi pracovat do tak vysokého věku, zbude jim jen možnost předčasného důchodu. I jeho podmínky však má novela dále zpřísnit. A to tak, že se sníží procentní výměra předčasného starobního důchodu pro ty, kteří mají do důchodového věku více než jeden rok.

To se má dotknout už těch, kteří do předčasného důchodu půjdou po 31. prosinci 2011, nikoli stávajících předčasných důchodců.

Už nyní je při důchodovém věku vyšším než 63 let možnost jít do předčasného důchodu více než tři roky před důchodem, například při důchodovém věku 65 let o pět let dříve.
Postupně se však rovněž prodlužuje délka potřebné doby pojištění pro nárok na předčasný důchod.

Užijí si lidé důchodu?

Při tak razantním zvyšování věku odchodu do důchodu každého napadne to, zda se lidé vůbec důchodu dožijí, a pokud ano, jak dlouho si ho užijí.

Koaliční vláda tvrdí, že ano, protože se v Česku prý zvyšuje nejen průměrná délka života, ale i doba, po kterou si lidé užívají důchodového věku.

Například podle propočtů ministerstva práce a sociálních věcí mají lidé ročníků 1959 až 2001 i po plánovaném zvýšení důchodového věku více než 80procentní naději, že se důchodu dožijí. A pokud se ho dožijí, pak si i nadále budou užívat penze stejně dlouho jako dnes, tedy v průměru něco málo pod dvacet let.

Některé jiné analýzy ale takový optimismus nesdílejí. Například podle demografické studie pojišťovny Allianz si dnes důchodci západních zemí, například v Německu, užívají důchodu okolo dvaceti let. Důchodci ve Francii důchod dokonce pobírají průměrně 24 let. V Česku se však podle studie těší v současné době z důchodu v průměru dvacet let jen ženy, ale muži jen okolo patnácti let.

Odcházet později nechce skoro nikdo

O zvýšení důchodového věku a hlavně o tom jaké to bude mít důsledky, zatím veřejnost příliš neví. Každý si totiž může udělat dobrou představu jen tehdy, když si srovná, kdy má odejít do důchodu podle dnešní úpravy a kdy po případném přijetí novely.

V každém případě je zvyšování věku odchodu do důchodu krajně nepopulární záležitostí. Například podle průzkumu společnosti Factum Invenio z roku 2006, tedy před zvýšením důchodového věku na 65 let, hranici 65 let považovalo za nejvyšší únosný věk odchodu do důchodu téměř 89 procent pojištěnců. V roce 2005 souhlasilo se zvyšováním odchodu do důchodu jen 16,8 procenta pojištěnců.