Daně z příjmů se nemusejí obávat ti, kdo svoji chatu či chalupu vlastní déle než pět let. U nemovitostí zděděných od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem (manželkou), se doba pěti let zkracuje o dobu, po kterou byla nemovitost prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele.

Příjem z prodeje je v tomto případě od daně osvobozen bez ohledu na to, zda prodejce chatu či chalupu využíval k bydlení nebo jen k rekreaci několik dní v roce.

Bydliště v rodinném domě

Od daně může být rovněž osvobozen příjem z prodeje rodinného domu včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm měl poplatník bydliště nejméně po dobu dvou let bezprostředně před prodejem.

Ač se to na první pohled nemusí zdát, řada chat, domků, chalup splňuje věcné vymezení rodinného domu. Ten je definován jako stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena.

Účel je uveden například v kolaudačním rozhodnutí, v ohlášení stavby, ve stavebním povolení, v oznámení o užívání stavby nebo v kolaudačním souhlasu, vydaných podle bývalého i současného stavebního zákona.

Pokud poplatník nemá k dispozici žádný takový písemný doklad (stavba je například už z první republiky), lze akceptovat i vyjádření příslušného stavebního úřadu.

Má-li prodávající jistotu, že jeho nemovitost splňuje charakteristiku rodinného domu, záleží ještě na tom, jak dlouho tady má bydliště.

Rozumí se tím skutečné bydlení, nikoli údaj v občanském průkazu. To prokazuje například tím, že je na tuto adresu pravidelně doručována pošta, chodí zde děti do školy apod.

Věrohodnost si může finanční úřad ověřit na obecním či městském úřadě, kde se nachází nemovitost. Tyto úřady si své chataře a chalupáře pečlivě hlídají třeba ve spojitosti s placením poplatků za odpad (u sezónního bydlení je poplatek vyšší).

Pokud se týká pojmu „související pozemek“, právní předpisy tento pojem nedefinují. Obecně je v daňové praxi vykládán tak, že jde o pozemek, který je obvykle (nemusí to však být pravidlem) s rodinným domkem oplocen, je v intravilánu obce a s domem funkčně souvisí.

Je třeba počítat s tím, že správce daně nepřipustí, aby mu poplatník podstrčil barabiznu zralou ke zbourání spolu s několikahektarovým pozemkem jako rodinný dům se souvisejícím pozemkem a domáhal se daňového osvobození.

Za chalupu nové bydlení

Když někdo nedodrží časový test dvou let, i tak za určitých podmínek nemusí zaplatit žádnou daň z příjmů.

Musí ale předně prokázat, že se jedná o chatu nebo chalupu, která splňuje kritéria rodinného domu a že zde měl bezprostředně před prodejem bydliště, tj. faktické bydlení kratší než dva roky.

Zákonu učiní zadost i symbolický jeden den. Dodržení této více než velkorysé podmínky poplatník zpravidla bez větších problémů obhájí. Finanční úřad by ale rozhodně neakceptoval tvrzení poplatníka, že bydlel v chalupě, byť i jeden den, která je ve skutečnosti v dezolátním stavu a neobyvatelná.

Vedle toho ale musí ještě splnit druhou podmínku, a to, že získané finanční prostředky použije na uspokojení vlastní bytové potřeby. Nepřichází tedy v úvahu, že by například rodiče prodali svou chalupu, penězi přispěli dceři, která s nimi dosud bydlí, na pořízení jejího nového bytu a ještě by nezaplatili ani korunu na daních z příjmů.

U této daňové úlevy není vyloučeno, že bude zabalena do balíku daňových výjimek určených ke zrušení novým zákonem o dani z příjmů, který připravuje ministerstvo financí a který má být účinný od ledna 2013.

Kdy se musí podat přiznání

Osvobození od daně nepřichází v úvahu, pokud je u chaty či chalupy uvedena jako účel užití stavba pro rodinnou či individuální rekreaci, a to i kdyby zde poplatník skutečně bydlel.

Východiskem z této situace může být, jestliže stavební úřad vydá na žádost poplatníka souhlas se změnou užívání stavby.

Pokud se tak nestane a zároveň doba mezi nabytím a prodejem nepřesahuje pět let, jedná se o příjem podle § 10 zákona, který patří do přiznání.