„Rozhodně ale už neplatí mýty, že muž více vydělával, a tedy rozhoduje o každé koruně. Stejně tak že muž sice více vydělává, ale nakonec co se bude nakupovat, rozhoduje jeho manželka,“ řekl Právu finanční poradce František Macháček.

Z průzkumu Sanep Public vyplývá, že ve 45 % případech o financích rodiny rozhoduje většinou žena, podle dalších 45 procent muž.

Výzkum CVVM zase ukázal, že 58 % dotázaných soudí, že o rodinný rozpočet by se měly starat oba partneři společně. V praxi podle téhož průzkumu se však společně o rodinný rozpočet starají pouze v 39 % případů, v 38 procentech ho má na starosti žena, ve 23 % muž.

Podle Macháčka to v praxi vypadá tak, že většina partnerů, i když má oddělené účty a žije tzv. za své,  se na větších výdajích domlouvá, má jasně rozděleno, kdo co zaplatí z provozních nákladů rodiny.

Jak se proměňuje rodina, proměňuje se i model rodinného hospodaření. Není vzácný případ, kdy více vydělává žena. "Rodina musí počítat s tím, že při ztrátě zaměstnání partnera musí chod rodiny utáhnout ten druhý a naopak," dodává Macháček.

Současně ale stále více rodin preferuje systém, kdy každý žije tzv. za své. Nicméně stejně se musí většinou dohodnout na společných výdajích.

Roste zadlužení žen

Podle Macháčka je však varující fakt, že 48 % domácností si nevede pravidelný měsíční rozpočet. Takové rodiny se pak mohou dostat do problémů, když si například bezhlavě berou spotřebitelské úvěry, aniž vědí, kolik jsou schopné měsíčně splácet.

Jak řekla Právu Zdena Prokopová z azylového domu ROSA, v poslední době výrazně roste počet žen, které partner donutil vzít si na sebe řadu půjček, které však žena nemůže nikdy zaplatit. Partner, který všechny peníze utratil v herně či v nepovedeném a riskantním podnikání, na ně ale odmítne přispívat. On přece není pod nimi podepsaný.

Podle poznatků Práva se s tímto jevem setkávají i jiné azylové domy. Ty jsou rovněž přeplněné ženami s velkými dluhy, které si vzaly pod nátlakem násilných partnerů, říká Prokopová.