Vláda plánuje reformu penzí bez klíčových podkladů

Nečas sice minulý měsíc zpochybnil nejnovější expertní propočty vývoje poměru počtu lidí v ekonomicky aktivním a důchodovém věku, jež zohlednily koaliční dohodu o prodlužování věku odchodu do důchodu, vládní aktualizované výpočty ale veřejnosti dosud nepředstavil.

Z aktualizovaných expertních výpočtů sociologa a bývalého experta Věcí veřejných pro důchodovou reformu Pavla Rusého, který vycházel z poslední, loňské demografické prognózy Přírodovědecké fakulty UK, vyplývá, že se zohledněním postupně se prodlužující průměrné délky dožití a posouvání věku odchodu do důchodu by počet lidí v produktivním věku na jednoho člověka v důchodovém věku v příštích šedesáti letech neklesl dramaticky, jak tvrdí vláda, ale jen nepatrně, a to z 2,9:1 na 2,8:1.

Vládní kabinet totiž ve svých demografických výhledech nezohledňuje to, že proti původnímu plánu, který i podle Bezděkovy komise předpokládal zakonzervování věku odchodu do důchodu na 65 letech v roce 2030 (u žen méně podle počtu dětí), se má podle koaliční dohody ve zvyšování důchodového věku pokračovat, a to rychlostí dva měsíce za rok.

To podle expertů odpovídá postupně se prodlužující průměrné délce dožití při dosažení důchodového věku, která se v posledních 20 letech plynule prodlužuje o tři měsíce za rok. Navíc se má už do roku 2044 sjednotit věk odchodu do důchodu mužů a žen.

Vláda však tyto své nové plány do řeči čísel zatím oficiálně nepřevedla. Právu se podařilo od ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) získat alespoň jeden důležitý údaj, charakterizující demografické riziko průběžného systému, a to nejhorší poměr počtu osob v produktivním a poproduktivním věku v příštích šedesáti letech.

„Dno nastane někde mezi roky 2050 a 2060, kde při zachování současného stavu (dnešní úprava důchodového věku – pozn. Práva) je údaj pod 1,8:1, a při zvyšování důchodového věku (na čemž se koalice již dohodla) kolem 2,4:1,“ sdělila Právu mluvčí MPSV Viktorie Plívová.

Ministerstvo tím ve skutečnosti potvrdilo premiérem napadené závěry Rusého, který pro zmíněné období v polovině tohoto století stejně jako MPSV předpokládá dočasné zhoršení poměru počtu lidí v produktivním a postproduktivním věku, a to rovněž o 17 % proti současnému stavu.

Poněkud nepochopitelně tak potom podle oslovených expertů vyznívají často až dramatická prohlášení některých vládních politiků, že ekonomicky aktivní populace nebude schopna důchodce uživit, a funkci státního průběžného systému je proto nutné doplnit soukromým spořením i za cenu vysokých transformačních nákladů.

Na otázku, jestli má vláda propočítány výhledy zohledňující koalicí dohodnuté změny, zástupce mluvčího vlády Jakub Stadler sdělil: „Vycházíme z prognózy z dubna 2010.“

Jak dále uvedl, v roce 2060 se počítá s 3,41 miliónu osob v důchodovém věku.

„Vláda tak evidentně nadále pracuje s věkem odchodu do důchodu platným v roce 2030, aniž by zohlednila, že v roce 2060 už bude důchodový věk o více než pět let vyšší, což dramaticky promění proporce počtu osob v produktivním a poproduktivním věku,“ upozorňuje Rusý.

Pokud dnes vychází poměr počtu pracujících k vyplácenému důchodu 2,22:1, tak v roce 2050 to podle Stadlera bude zhruba 1:1. „Počet poplatníků (tedy bez osob nezaměstnaných, rodičů na mateřské, studentů a předčasných důchodců) na jednoho starobního důchodce se bude blížit jedné,“ uvedl Stadler s odkazem na loňskou prognózu.

Podle Rusého by ale počet poplatníků na jednoho starobního důchodce se zohledněním koaličních dohod nikdy v příštích šedesáti letech neměl klesnout na méně než 1,84:1.

Demografický problém je podle Rusého vládními politiky „často zveličován a zneužíván k tlaku na destrukci průběžného důchodového systému“.

„Místo řešení skutečné příčiny nesnází průběžného systému, tedy chybějícího zohlednění výchovy dětí jako investice rovnocenné odvodům na sociální pojištění, hledají politici a ekonomičtí odborníci velmi drahá řešení, spočívající v přemísťování peněz z jedné kapsy do druhé, děravější,“ řekl Rusý.

Demograf Tomáš Kučera z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, který se podílel na přípravě demografických podkladů pro obě Bezděkovy komise, navíc upozorňuje, že vláda nemá demografické podklady pro výpočet doživotních penzí v případě dobrovolného spoření ve fondech. V nich si budou spořit hlavně ti, kteří na to budou mít volné prostředky, tedy lidé s vyššími příjmy a v průměru s vyšším vzděláním. Ti se přitom dožívají významně vyššího věku než průměrná populace.

„Vláda nemůže o penzijní reformě rozhodovat seriózně, protože nemá demografické podklady potřebné pro rozhodnutí o fondovém pilíři s dobrovolnou účastí. Zatím totiž neexistují,“ potvrdil Právu Kučera s tím, že potřebné doplnění demografické prognózy by si vyžádalo nejméně půl roku.

Demograf také varuje, že pokud penzijní fondy podcení u svých klientů dobu dožití, zaplatí následně na doživotním důchodu výrazně více, než kolik klientovi podle výše jeho konta ve skutečnosti náleží. „S výpočtem doby pobírání doživotního důchodu mají fondy problémy už od doby vzniku systému penzijního připojištění, tedy od roku 1994,“ konstatoval Kučera.

Proti jeho tvrzením se ostře ohradil ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek (TOP 09). „Považuji to za nesmyslnou, resp. samoúčelnou kritiku. První výplaty z penzijních fondů můžeme očekávat za pět až šest let, což je dostatečně dlouhá doba, abychom mohli detailní propočty provést,“ sdělil Právu Drábek.

Jak ministr dále uvedl, odmítá kritiku, že by jeho ministerstvo při plánování základních parametrů reformy, jako je například zmíněná dobrovolnost vstupu do systému, vycházelo z nějakých mylných či nedostatečných předpokladů, a že by předložený koncept nebyl životaschopný.

„Návrh dobrovolného opt-outu stojí na pevných základech a podobné výpady jen zbytečně narušují jejich stabilitu. Jaké zájmy tím kdo sleduje, se lze jen dohadovat,“ prohlásil Drábek.