Článek
Člověk, který si některý z těchto fondů vybere, získá do fondu – na úkor průběžného systému – tři procenta z celkového důchodového pojištění a sám bude muset přispět v rámci spoluúčasti dvěma procenty.
„Lze jen spekulovat o počtu zájemců, nebude jich víc než pět set tisíc až milión,“ odhadl na dotaz Práva prezident APF Jiří Rusnok. Podle jeho slov to je i důsledkem toho, že práce na druhém důchodovém pilíři probíhají v „obrovském časovém presu“. „Kdo přesvědčí lidi, aby se do systému zapojili?“ zdůraznil Rusnok.
Nespokojeni s dobrovolností
Představitelé APF jsou nespokojeni také s tím, že účast ve druhém pilíři nebude proti původním předpokladům povinná a že tento pilíř bude založen na spoluúčasti účastníka.
„Závazek celoživotní spoluúčasti ve výši dvou procent hrubé mzdy bude znamenat pro každého člověka závažné finanční a ekonomické rozhodnutí,“ poznamenal Rusnok.
Podle Rusnoka by to všechno mohlo vést k tomu, že řada dnešních fondů a jejich akcionářů vůbec nebude ochotna se do druhého pilíře zapojit. Za jeho hlavní výhodu pro lidi proti průběžnému systému považuje Rusnok právě to, že budou mít jistotu, že „v něm něco budou mít na stáří našetřeno“.
Penzijní připojištění se příliš nezmění
Existující penzijní připojištění bude zachováno v současné podobě a mělo by tvořit třetí důchodový pilíř. Zachována zůstane zřejmě i garance každoročního kladného výnosu a možnost daňového odečtu plateb.
Nejasná je pouze výše státního příspěvku v budoucnu. „Je tendence restrukturalizovat státní příspěvek tak, aby motivoval lidi k vyšším úložkám,“ konstatoval Rusnok. V současné době lze dosáhnout maximálního státního příspěvku 150 korun už při měsíční úložce 500 korun.
Tuzemské penzijní fondy měly ke konci loňského roku 4,6 miliónu účastníků. Za rok 2010 vytvořily zisk 4,6 miliardy korun. Nejméně 85 procent zisku musí být podle zákona rozděleno mezi účastníky penzijního spoření.